Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 20.10.2013 17:42:25
Vítejte na stránkách ČZS ZO č.9, Havířov-Suchá
Práce na zahradce

Práce na zahradce...

 

LEDEN

    Podle počasí, nikoliv podle astronomů, je leden prostředním měsícem zimy. Průměrné teploty ovzduší jsou -1 oC v nadmořské výšce 200 m a na každých sto metrů se snižují téměř o půl stupně a tak v 600 m je průměr -2,9 oC.
    Vegetace je v hlubokém útlumu, půda je promrzlá v celé orniční vrstvě: na povrchu je -1,8 oC, v hloubce 20 cm změříte -0,3 oC, v 60 cm 2,3 oC a ve 100 cm 4,1 oC. Ochlazování pokračuje až do konce ledna o další 2 oC.
    Vodní srážky výhradně sněhové činí v průměru 36 mm ve 200 m. n. m., pak po 100 metrech je 39, 42, 48, 58, 68 až v 800 metrech je 73 mm srážek, tedy dvojnásobek než v nížinách. Často se vyskytují námrazy a poledovice.
    Den trvá o Novém roce 8,05 hodin, na konci ledna již 9,15 hodiny a slunečního svitu je pouze okolo 50 hodin, což je jen 3 % z celoroční sumy.
Leden jako měsíc hlubokého vegetačního klidu dopřává zahrádkářům ještě relativní odpočinek od intenzivní práce na zahrádce. Každý by si měl důkladně rozmyslet co bude následující rok na své zahrádce pěstovat, s čím byl loni spokojen a čemu se naopak na zahrádce nedařilo. Nejprve než budete obcházet obchody s osivem prohlédněte zásoby z minulých let.
Osivo si podržuje klíčivost i několik let. Např. cibule, pór, mrkev, petržel, čekanka, salát, špenát klíčí i po třech letech, košťálová zelenina, rajče, paprika asi 5 let a okurky a tykve až 10 let. Před nákupem si můžete klíčivost vyzkoušet na malém vzorku, pro orientaci stačí jen 10 semen, ty zanořte do vlhkého papíru na talířku a zakryjte tak, aby nevyschly. Za jeden až dva týdny na teplém místě budete vědět, jak na tom osivo je. Statistická chyba z malého vzorku pro hrubou orientaci není podstatná, neboť obvykle sejeme větší množství a sadbu přebíráme nebo na záhonu jednotíme.
Před výsevem se osivo doporučuje mořit, to je možné na sucho tak, že jej promícháte s přebytkem mořidla, které na sítku odstraníte, nebo při mokrém moření odvážené množství mořidla vmícháte do navlhčeného osiva, to pak necháte vyschnout a poté vyséváte. Pamatujte, že by se osivo mělo uchovávat v originálních obalech, zvláště pokud se jedná o vícevrstevné kovoplastové fólie a na místě, kde teplota nepřekračuje 12 oC.
U sadby brambor nespoléhejte jen na zásoby z vlastní sklizně, ale sadbu obměňujte, i relativně pěkná sadby muže být promořena virovými chorobami. O výběru vhodných odrůd brambor se dozvíte v samostatném článku, vybírejte je především podle varných typů.
Na zahrádce zaměřte svou pozornost na kontrolu neporušenosti oplocení a výšku sněhové pokrývky, zjištěná poškození je třeba ihned opravit a přebytečný sníh vyvézt ke starším stromům, nebo na záhony, aby do zahrádky nemohla vniknout zvěř, která by ohryzala stromky - pokud není sníh pamatujte, že zajíci a králíci využijí kdejaké skuliny při zemi a pochutnají si i na zazimované zelenině.
Je nejvhodnější termín odběru roubů peckovin a jádrovin - důležité je odebírat z letorostů vybraných zdravých stromů a míst dostatečně osluněných. Nařezané a jmenovkou řádně označené rouby se ukládají do přiměřeně vlhkého písku v dostatečně chladném sklepě, příp. zapustíme do země na chladném místě zahrádky (severní strana u stromu, či stavby), pro lepší uchování zasypeme rouby sněhem. Pro jarní množení bobulovin (rybíz, angrešt) můžeme dřevité řízky uchovat obdobně.
Majitelé broskvoní by již nyní měli pamatovat na kadeřavost - ta se sice projeví až na prvních listech, ale ochrana se provádí i pokud jsou přes zimu teplejší období, houbě způsobující kadeřavost stačí již několikadenní oteplení nad 10 - 12 oC, což je i v tužší zimě celkem obvyklé.
Na zeleninových záhonech přezimují některé druhy kořenových, ale i košťálových zelenin - pastinák a černý kořen, růžičková kapusta, kadeřávek, pór, polníček nebo i špenát. Využíváme jejich mrazuodolnost a podle potřeby je sklízíme za příznivých podmínek postupně až do jara. Kadeřávek sklízíme odřezáváním listů od okraje, společně s růžičkovou kapustou je můžeme sklízet i za mrazu. Po sklizené zelenině záhony za bezmrazého počasí co nejdříve zryjte.
Uskladněnou zeleninu ve sklepě je nutné pravidelně a pečlivě kontrolovat. Houbové choroby dokáží za příznivých zvláště vlhkých podmínek celou skládku rychle zničit, sklep je nutné pravidelně větrat i pokud mírně mrzne. Je nutné ihned odstranit případná ohniska napadení. Naopak písek pro založenou kořenovou zeleninu je nutné mírně vlhčit, aby kořeny nepřeschly.
Podle potřeby odebíráme ze zahrady i kadeřavou petržel, kterou je dobré před příchodem zimy zakrýt chvojím. I když není k dispozici sklep, poskytne nám zahrádka tuto zeleninu čerstvou během celé zimy. S déletrvajícími mrazy a sněhovou pokrývkou je nutné předem počítat a část přezimující zeleniny pro kuchyňskou potřebu si připravit v zakrytém pařeništi.
Zelinařit v tomto období může i ten, kdo nemá žádnou zahrádku ani menší záhonek pod oknem, či balkon. V bytě lze narychlit pažitku, která poskytuje čerstvou, zdravou a chutnou nať. Pro své rychlení chce jen teplo a světlé místo. Stačí jí na podzim přesadit do květináče a nyní přenést na teplé a světlé místo. Podobně lze v této době rychlit i nať petržele, naťového celeru, cibuli zimní-sečku, či čekanku salátovou. Postupným výsevem se dá v bytě pěstovat i řeřicha, které jako pěstební substrát stačí vlhká buničitá vata na tácku, či v nepotřebném kelímku. Do vytápěného skleníku, či teplého pařeniště můžeme koncem měsíce začít s výsevem celeru, protože má dlouhou vegetační dobu, pro rychlení vyséváme salát (JANTAR, SMARAGD), ředkvičky, rané kedlubny (např. PRAGA, DVORANA nebo modrý AZUR). Ve studeném pařeništi můžete pěstovat i salát HUMIL, který dobře snáší nízké teploty.
Semena skalniček a jiných trvalek, která vyžadují přemrznutí, vyséváme již v tuto dobu.
Pokud dovolí počasí, může vinařící zahrádkář v tuto dobu navážet kompost do viničky, opravit si zdivo terasy, impregnovat kolíky pro jarní výsadbu a podle potřeby opravovat ochranu kmínků révy. Ve sklepě kontroluje víno, které podle potřeby čeří bentonitem.
Pozornost zasněžení a stavu sněhové pokrývky vyžadují i jehličnany, které jsou zvláště choulostivé na polámání tíhou těžkého sněhu (odstraňujeme sníh nejlépe hráběmi a kontrolujeme svázání snadno rozklesávajících druhů dřevin), dále okrasné keře, z nichž jsou některé zvlášť choulostivé na holomrazy (tamaryšky, ibišky, či kdoule).
Na podzim vysázené rostliny, zvláště stálezelené dřeviny musíme v bezmrazých dnech zalévat i během zimy - mráz totiž snadno půdu vysuší, hloubku promrznutí půdy můžeme ovlivnit nastýláním kořenového balu. Dostatečné přikrytí žádají i trvalky. Na holomrazy je potřebné pamatovat i u skalky a dostatečně ji smrkovým chvojím zakrýt. Pokud není dostatečně vysoká sněhová pokrývka, je potřebné obdobně ošetřit i růže nastýlkou z listí, nebo chvojí.
Odebíráme dřevité řízky z listnatých keřů a stromů, které chceme namnožit, Pokud máme poloteplé pařeniště či skleník, můžeme řízkováním množit ještě nyní snadněji kořenící jehličnany.
Tvarované živé ploty z listnáčů je možné za bezmrazých dnů stříhat, za příznivého počasí se můžete pustit i do průklestu dřevin. U keřových tvarů bobulovin (angrešt, rybíz) odstraňte čtyřleté a starší výhony - řežte je až u země a nenechávejte pahýly, které bývají napadány houbovými chorobami, tak je udržíte stále v dobré kondici. U stromkových tvarů odstraňte uschlé větve a podle potřeby korunky mírně prosvětlete.
Nezapomeňte na přikrmování sýkorek a dalších pěvců, kteří jsou na vaší zahrádce velkými pomocníky v ochraně před škůdci. Pokud budete ptákům stavět krmítko můžete využít kdejaké dřevění zbytky, jen pamatujte na to, aby bylo přehledné a na přehledném místě - do krmítka, kde mají strach z napadení ptáci chodí velmi neradi.
Pokud hodláte podpořit početní stavy opeřenců na své zahrádce, investujte do jejich bydlení a postavte jim vhodné budky. Přes zimu na to bývá trochu více času. Budky lze i zakoupit hotové pak pamatujte, že pro malé druhy sýkorek postačí vletový otvor 2,6 - 3 cm, pro rehky černohlávky a brhlíky pak 3 - 3,5 cm. Celkové rozměry nejsou příliš kritické, budka by měla mít asi dvojnásobnou výšku oproti šířce a objem kolem 2,5 - 3 litrů s otvorem v horní polovině budky. Orientace vletového otvoru uzpůsobte spíše situaci, vyberte raději zastíněné místo a hlavně nedávejte budky příliš blízko vedle sebe. Doporučená vzdálenost je více než 20 m.
Pokud to počasí dovolí a je nad nulou, můžete se pustit do přehazování kompostu tak, aby vše co leželo na povrchu se dostalo dovnitř a naopak. Kompost má být alespoň metr vysoký s rovnou plochou nahoře asi 60 - 100 cm širokou. Do přehazování se můžete pustit i pokud je slabší vrstva na povrchu zmrzlá, vzniklé hroudy pomohou uvnitř kompostu jeho provzdušnění a díky biologické činnosti rychle roztají.
Popel ze dřeva, který vám přes zimu přebývá nepoužívejte ke hnojení záhonů přímo, je dobré jej přidat do kompostu, nejlépe při jeho přehazování.
Hotový kompost můžete během zimy navážet na zryté záhony, na jaře navezený kompost jen důkladnějším přehrabáním promícháte s povrchovou vrstvou půdy a můžete sázet.
Pokud máte na zahrádce pařeniště je konec ledna vhodný termín k přípravě na novou sezonu. Pařeniště vyvezte do hloubky 20 - 50 cm a nechte několik dnů zakryté odpočinout, v únoru do něj navezete hnůj a založíte jej k teplému nebo poloteplému rychlení.

ÚNOR

    Poslední zimní měsíc je skutečně chladný, někdy dokonce mrazivější než leden. Průměrná teplota je -0,3 oC v nadmořské výšce 200 metrů a na každých sto metrech se sníží o 0,52 oC, takže ve výšce 600 m je průměrně 2,4 oC. Zvyšují se rozdíly teploty mezi dnem a nocí.
    Povrchová průměrná teplota půdy v nižších a středních polohách je -1,1 oC, ve 20 cm již -1,8 oC, v 60 cm je teplota již nad nulou 1,1 oC a ve 100 cm 2,6 oC. Ve druhé polovině tohoto měsíce je průměrně nula na povrchu, ale v hloubce 20 cm je ještě chladněji -0,4 oC a v 60 cm stále 1,1 oC. Při těchto teplotách nemohou v půdě růst kořeny žádných rostlin a v semenech probíhá jen stratifikace nikoli klíčení.
    Průměrné sněhové srážky jsou 36 mm do výšky 400 m. n. m., pak 42, 47, 52 a 62 v 800 m. n. m.
    Slunce v polovině února je nad obzorem 10 hodin, koncem měsíce už 10, 45 hodin. Ze slunečního svitu připadá na únor 85 hodin tj. 5 % celoročního úhrnu.
Pokud nám únorové počasí a sněhová pokrývka dovolí, věnujeme se na ovocné zahrádce v únoru mechanické ochraně proti chorobám a škůdcům. Zaschlé a mumifikované plody je třeba ze stromů odstranit, neboť jsou zdrojem šíření moniliozy v době vegetace. Je-li to možné, shrabeme spadané listí a nahnilé plody s páleným vápnem kompostujeme nebo zakopeme nejméně 1/2 m do země. Také se v tuto dobu odstraňují odumřelé, suché, či mechanicky poškozené větve a dřevo s příznaky rakoviny, strupovitosti a padlí.
Nedočkavci by se rádi již pustili do řezu jádrovin a peckovin, ale pokud máte na zahradě jen pár stromů počkejte na březen - čím dříve řežeme vzrůstné odrůdy, tím více pak přirůstají ve dřevě a šetří na plodnosti, zato pro řez rybízu a angreštu je ta pravá chvíle.
Odumřelou borku kmenů stromů je dobré drátěným kartáčem nebo škrabkou důkladně očistit a zbavit tak stromy i příp. mechů a lišejníků. Veškerý materiál seškrabte na folii, rozprostřenou kolem kmenu a ihned po oškrabání spalte. Každý zahrádkář si asi dokáže představit holožír bekyně zlatořitné. Housenky tohoto škůdce se při časně jarní teplotě + 8 oC rozlézají z hnízd, kde přezimují na pupeny, později květy i listy. Při větším výskytu je to pro ovocný strom katastrofa. Proto je třeba při zimním mechanickém ošetřování pamatovat na odstraňování hnízd  spletených z několika listů. Kalamitní škůdce je i píďalka podzimní, ta se líhne se na podzim. Samičky lezou po kmenech do korun stromů, kde nakladou na větve vajíčka - obvykle bývá 200 vajíček (ze kterých se na jaře líhnou housenky) v jednom hnízdě. Přestože nám zimní postřik vajíčka poměrně spolehlivě likviduje, je mechanická ochrana formou lapacích pásů na kmenech ekologicky šetrným prostředkem, který znemožní samičkám cestu do korun. Lapací pásy se připevňují na podzim a zjara se odstraňují a pálí.
Svoje opodstatnění má i nátěr ošetřených kmenů vápenným mlékem. I když podle rostlinolékařů nemá tento zákrok žádný přímý vliv na omezení výskytu škůdců a zárodků chorob, neoddiskutovatelné je jeho kladné ovlivnění ochrany stromů před abnormálním přehřátím. Bílení rovněž pomáhá ničit mechy a lišejníky. Kmen bez bílého nátěru se může vlivem slunečního záření silně přehřát a náhlým poklesem teploty navečer snadno popraskat. Mrazové desky a trhliny se zvláště u starých stromů velice špatně hojí. U meruněk a broskvoní se tohoto efektu odrážení slunečních paprsků bílou barvou využívá k oddálení nástupu do jarního rašení, aby se předešlo poškození pozdními jarními mrazíky. Vápenné mléko se připravuje z páleného vápna (1 kg/10 l vody). Z chemických prostředků se na zimní postřik doporučují přípravky: BIOOL v konc. 3,5 %, FOLIOL KONCENTRÁT ve stejné koncentraci, OLEOEKOL 1 %, nebo TORANT v konc. 0,1 %. Když se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny broskvoní (druhá polovina února) postříkejte všechny stromy a keře na zahrádce KUPRIKOLEM. Ten vám v koncentraci 0,6% pomůže proti kadeřavosti broskvoní, moniliozám peckovin, puchrovitosti švestek, rakovinnému usychání větví peckovin, omezí příp. výskyt mrtvice meruněk, nektriové rakoviny kůry stromů jádrovin a strupovitosti jádrovin. Postřik se provádí v době, kdy teplota vzduchu vystoupí nad 7 oC.
Uskladněné ovoce je nutné pravidelně prohlížet alespoň 2 x týdně a hned odstraňovat nahnilé plody, které jsou zdrojem infekce. Dosáhne-li teplota ve sklepě více, jak 6 oC, je potřebné větrat. K větrání se využívají bezmrazé dny s teplotou kolem 0 oC. Uskladněná zelenina jak košťálová, tak kořenová vyžaduje také občasnou prohlídku a nesmíme zapomenout i na kontrolu uložených hlíznatých rostlin např. jiřin. Včas odstraníme plísní napadené hlízy a pravidelně kontrolujeme i vlhkost substrátu, aby do jara nepřeschly. Pokud přezimujete matečné rostliny např. pelargonií a fuchsií ve sklepě, či studené chodbě nezapomeňte, že potřebují občas, ale jen nepatrně zalévat.
Pro zeleninovou část zahrádky začínáme s předpěstováním sadby v pařeništi, či foliáčku a kdo tyto možnosti nemá, může začít alespoň v malém doma u okna. Nejdříve se vysévají rané kedlubny (DVORANA, MORAVIA, EXPRES, OLMIA), rané zelí (CHESMA, MUSKETER), kapusta, květák (EXPRES, AGORA), salát k rychlení (KAMEX, RAPID, SMARAGD) a celer. Na záhony ve folníčku se vysévají ředkvičky, raný salát, příp. karotka. Máme-li teplý skleníček, můžeme začít s výsevem rajčat a paprik. předpěstovat za oknem). Na ošetření zimního česneku proti houbomilce česnekové je třeba pamatovat již v únoru, kdy se celý záhon přikryje bílou netkanou textilií, kterou tam ponecháte až do dubna.
Kdo vlastní na zahrádce nějaký keř vinné révy, začíná v únoru postupně řezat. Při řezu se vychází ze zásady, že plodné réví je takové, které vyrůstá z dvouletého dřeva. Proto se letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva odstraňují a jednoleté a dvouleté dřevo se zakracuje.
Keřové růže je možné postupně za příznivého počasí odhrnovat, namrzlé části odstřihnout a výhony zakrátit na tři až čtyři očka.
Koncem měsíce je pro udržení dobrého tvaru a plného kvetení vhodný termín k řezu plaménků.
Do hlubších truhlíků nebo do květináčů zasázíme k narašení hlízy dosen, které po třech týdnech narašení přeneseme do chladného skleníku či na chladnou chodbu, kde je předpěstujeme do květnové doby výsadby.
Některé otužilé letničky je možné koncem měsíce postupně vysévat do volné půdy, pokud to její stav a počasí dovolí. Využívá se toho u druhů, které hůře snášejí přesazování (štěničník, máky, šáter, či měsíček). V únoru je též třeba dát narašit hlíznaté begonie a kany, pod sklo se postupně vysévají letničky, které přesazování vyžadují - astry, afrikány, gazanie, letní karafiáty, petúnie, salvie, či ostálky (Zinnia).

 

 

  Březen

     Je to klimaticky první jarní měsíc. Dlouhodobě průměrné teploty jsou 4 oC v nadmořské výšce 200 m, s výškou teplota klesá o 0,63 oC na každých 100 m, takže v 600 m. n. m. je jen 1,5 oC. Výkyvy teplot jsou častější nejen mezi dnem a nocí, ale i den ze dne.
    Půda se konečně otepluje, ale jen na povrchu, kde je na počátku měsíce 1,6 oC, ale v hloubce je stále chladná ve 20 cm je jen 0,6 oC, v 60 cm opět 1,6 oC a v 1 metru 2,5 oC. Do konce měsíce se však teplota půdy podstatně zvýší tak, že na povrchu je 6,8 oC a v uvedených hloubkách je 4,8 oC. 4,4 oC a 3,9 oC. Na povrchu jsou již podmínky pro první výsevy odolnějších druhů a odrůd.
    Březnové srážky jsou převážně dešťové, ale nijak vysoké: v nížině 35 mm, pak 40, 43, 46 a v nadmořské výšce 600 m 52 mm, dále 60 a 72 mm. Na písčitých půdách se musí i zalévat.
    Délka dne je téměř 11 hodin, pak projde rovnodennost a koncem měsíce je už 12, 45 hodin. Podle dohody evropských států se přechází na letní čas v poslední březnové neděli.
Březen představuje pro zahrádkáře po relativně klidném zimním období opět zvýšenou aktivizaci. Již během prvních březnových dnů je třeba rozvěsit na zahrádce ptačí budky, aby měli ptáci kde hnízdit, staré budky je třeba zkontrolovat.
Když půda rozmrzne a oschne je nutné ji připravit na jaro pro výsevy a výsadbu.
Jakmile to zem dovolí (oschne a nelepí se), začíná se na zahrádce s výsadbou těch ovocných stromků a keřů, které nebylo možné zasadit na podzim - začínáme rybízem a angreštem, neboť nejdříve raší. Při přípravě a sázení je třeba pamatovat na případné mrazy, které škodí obnaženým kořenům. Mísy u ovocných stromů pohnojíme dobrým kompostem a obílíme kmeny stromů tam, kde jsme tak neučinili dříve. Také dokončíme odstranění mechů a lišejníků zvláště v místě rozvětvování, kde může vlivem vyšší vlhkosti docházet k zahnívání kůry.
Kontrolujte zdravotní stav u rybízu - zvětšené pupeny, napadené vlnovníkem rybízovým olamujte a palte. V případě silného výskytu při teplotě nad + 18 oC. ošetřete keře akaricidním přípravkem (OMITE 570 EW). Proti roztočíku jahodníkovému ošetřete jahody přípravek SUMMITHION SUPER. U jádrovin se dokončuje průklest podle zásady opatrného zakracování každého letorostu, zvláště u mladých rostlin: Zbytečné zakracování vede k trvalému bujení neplodných vlků. Řezné rány je třeba ošetřit - u těch větších zahlazením ostrým nožem po okraji a zatřením latexovou barvou s přídavkem fungicidu (Fundazol, Dithane apod. v dávce cca 20 g na 1 kg barvy). K hojivému ošetření ran se používají přípravky typu Kambilan balsam. Řez provádíme obvykle koncem měsíce, kdy noční teploty již zpravidla neklesají pod -10 oC.
V březnu se též dokončuje přeroubování peckovin a v druhé polovině měsíce se začínají přeroubovávat jádroviny. Je třeba uhlídat nalévání pupenů u broskvoní, kdy je účinné provést ošetření proti kadeřavosti. Za chladného a vlhkého počasí je třeba ošetření v intervalech 10 - 14 dnů opakovat, používají se měďnaté přípravky (KUPRIKOL 50, či CHAMPION). Nezapomeňte se v této době věnovat rovněž angreštu, u kterého se minulou vegetaci vyskytlo americké padlí a proveďte preventivní zásahy (ostříhání, postřik již před květem). K nalákání housenek obaleče jablečného připevněte na kmeny jabloní pásy z vlnité lepenky a nezapomeňte ani na obnovení lepových pásů u peckovin. Po řezu révy je třeba provést vyvázání tažňů, prokypřit a přihnojit půdu u révových keřů. Odřezané réví je možné použít do kompostu.
Pro zeleninové záhony připravíme půdu mělkým zkypřením a uhrabáním po podzimním rytí a tam, kde půda na podzim nebyla zryta, učiníme tak co nejdříve, kdy to stav půdy dovolí, aby se půda před urovnáním stačila slehnout.
Ze zelenin vyséváme nejdříve kořenové - mrkev, petržel, pastinák a černý kořen, s raným výsevem nezapomeneme příp. na mák. Oseté záhony se doporučuje utužit širokou lopatou, nebo lehkým válcem. Uspíšení zrání až 12 dnů u v březnu vysazeného salátu je možné docílit zakrytím záhonu netkanou textilií. Také s výsevem ledového salátu (křehké bublinaté listy s kadeřavými okraji se začíná v březnu. Výsev je obdobný, jako u běžného hlávkového salátu, výhodou je odolnost vybíhání do květu a větší snášenlivost vyšších teplot. Sadbu celeru si zahrádkáři připravují doma v teplé místnosti a teplém pařeništi. Vysévá se nejpozději v první polovině března do truhlíčků a po zakrytí ovlhčeným sklem semenáčky v teple do měsíce vzejdou. Při prvním pravém listu se přepichují do teplého pařeniště 5 x 5 cm a běžně se ošetřují.
V druhé polovině měsíce se sází jarní česnek, koncem měsíce se do volné půdy vysévá ředkvička, vodnice, špenát a kopr. Pro pěstování raných brambor je třeba sadbu předklíčit. Nenarašené hlízy se ukládají v jedné vrstvě do platonků a umísťují se v světlejší místnosti, kde je teplota 12 - 14 oC. Sadba by měla do doby výsadby (s ohledem na polohu a počasí) vytvořit klíčky 1 - 2 cm dlouhé.
Pokud není dosud trávník ošetřen vyhrabáním listí a mechu, tak to provedeme s následným rozhozením kompostu, který přidáme rovněž k okrasným dřevinám, vřesovištním rostlinám přisypeme rašelinu. Stále zelené listnáče a rododendrony je třeba zvláště po sušších zimách důkladně zavlažit tak, aby kořenový bal i s okolím bylo zjevně dobře provlhčené. Poslední zálivková dávka se využívá jako přihnojení - do vody se přidává plné hnojivo v množství 3 g na 1 l.
Březen je hlavním obdobím řezu růži, také se přesazují trvalky a prostokořenné dřeviny (bez balů) - nejlépe těsně před rašením. Přesazují se fuchsie a pelargónie a k zesílení se přenášejí na světlejší místa. Ještě stále můžeme vysévat petúnie, vysévají se i letničky s delší vegetační dobou (hledíky, salvie, lobelky, nestařec). Pro výzdobu balkonů se řízkují některé balkonovky - např. převislé hybridní petúnie (Surfinie). Pokojové květiny se v tomto měsíci přihnojují roztokem plných hnojiv, okenní truhlíky se osazují maceškami již na začátku měsíce. Přezimované hlízy begonií pro osázení okenních truhlíků se koncem měsíce dávají do bedniček s 5 cm vysokou vrstvou vlhké rašeliny.
Ještě počátkem měsíce můžeme pokračovat pro udržení dobrého tvaru a plného kvetení v řezu plaménků.

     Obstaráme si chybějící základní chemické a biologické přípravky k  ochraně rostlin, feromonový lapák k monitorování náletu obaleče jablečného (např. DELTASTOP CP) a bílé a žluté lepové deštičky k signalizaci náletu pilatek a vrtule třešňové a mšic.
Po oschnutí půdy je třeba dokončit úklid spadaného listí a pokud nejsou poškozeny minujícími škůdci, provést jejich zapravení do půdy, případně jejich zkompostování.
Je nejvyšší čas vyvěsit nové a vyčistit staré budky pro ptactvo.
Nejpozději během předjarního řezu musí být ze stromů odstraněny i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliovou hnilobou plodů, dále odstraněny letorosty, případně konce letorostů u jabloní napadených padlím a konce letorostů angreštů napadených hnědým padlím angreštu. Připomeňme si starou pravdu, že samotný předjarní řez slouží nejen k regulaci násady, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob a to i tím, že zajistíme dostatečnou vzdušnost a osvětlení korun stromů.
Ošetříme stromy s mrazovými trhlinami a deskami, případně kmeny poškozené hlodavci. Po zimě s velkým množstvím sněhu na Vysočině při poškození kmenů a větví zajíci se osvědčily dva přípravky (AVERSOL pasta a PELLACOL suspenze. Oba obsahují účinný fungicid thiram, který samotný se běžně používá v ovocnářství. Tyto vyjmenované přípravky jsou registrovány k zabránění okusu, ale samotný PELLACOL, jež je 10% suspenzí thiramu, je registrován i k hojení a k  zacelování ran poškozených kmenů. Nátěr či postřik je třeba provést co nejdříve po poranění. Na rybízu odřežeme suché větvičky poškozené housenkami nesytky rybízové a především obíráme a pálíme nápadně zvětšené pupeny, napadené vlnovníkem rybízovým. Při silném výskytu tohoto onemocnění navíc provedeme před květem při teplotě nad 18 °C postřik přípravkem OMITE 570 EW.
Kulturu jahod očistíme od starých zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a ošetříme přípravkem SUMITHION SUPER proti roztočíku jahodníkovému.
Při vlhkém a chladném a provleklém jaru je nutné pokračovat až do začátku kvetení v ochraně broskvoní proti kadeřavosti. Použijeme už jen organické fungicidy, např. přípravky DITHANE M 45 (DITHANE DG NEOTEC), SYLLIT 65 WP, nebo DELAN 700 WDG.
Každoročně bude nutné provést bezpodmínečně preventivní postřiky proti hnědému padlí angreštu. První ošetření se musí provést již před květem angreštů. Dříve jsme k tomu mohli použít RUBIGAN 12 EC anebo KARATHANE LC. Nyní po vyřazení těchto přípravků z používání v ovocnářství musíme k tomuto prvnímu ošetření využít strobilurin DISCUS. V dubnu, po odkvětu angreštu budou nezbytná další dvě ošetření proti této chorobě.
V březnu navíc obnovujeme lepové pásy na kmenech peckovin. Na kmeny jabloní naopak připevňujeme lapací pásy z vlnité lepenky k nalákání housenek obaleče jablečného.
Na porostech česneku ponecháváme až do začátku dubna bílou netkanou textilii chránící před náletem mouchy houbomilky česnekové.
Před výsadbou cibule ze sazečky je třeba cibulky na 30 minut namořit v roztoku přípravku ROVRAL FLO (15-20 ml na 2,5 litru vody). Cibule pěstovaná ze sazečky často pak vykazuje v dubnu zkroucené deformované listy, což je nepochybný příznak toho, že byla napadena prvou generací vrtalky pórové, (podobné vizuální příznaky jsou i při virové žluté zakrslosti cibule - OYDV, což u cibule ze sazečky se někdy stává) . Tato moucha z jarní generace nalétává především na cibuli ze sazečky, případně i na česnek a přezimující pór od dubna až do začátku května. Zde jedinou racionální ochranou je překrytí vzešlé cibule ze sazečky netkanou textilií.
V zelinářské zahradě je vhodné v březnu posypat záhony, na nichž budeme pěstovat košťálovou zeleninu dusíkatým vápnem (100 gramů na 1 m2) v rámci prevence proti nádorovosti kořenů, kterou způsobuje prvok. Tato aplikace musí být provedena v intervalu 3 týdnů před plánovanou výsadbou. Příčinou této choroby je prvok Plasmodiophora brassicae s obrovskou množivou schopností a s několikaletou perzistencí jeho trvalých spor v půdě. Prvok napadá kořeny všech brukvovitých rostlin (zeleninu, olejniny, brukvovité plevele). Přenos choroby je možný napadenou sadbou a zamořenou půdou. Ochrana kromě aplikace dusíkatého vápna spočívá především v nepěstování brukvovitých plodin na zamořeném pozemku 6-8 let.
Při předpěstování sadby se často setkáváme s padáním klíčních rostlin. U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo k poškození kořenových krčků. Vzcházející rostlinky pak padají a odumírají. Původcem jsou půdní houby (Olpidium brassicae, Rhizoctonia solani, Pythium spp.). Tyto pak přetrvávají v půdě většinou na zbytcích napadených rostlin. Infikovaná půda a pěstební substráty zapříčiňují hlavní přenos tohoto onemocnění. Ochrana spočívá v desinfekci pěstebních substrátů (např. propařením), v moření osiva, ve správné agrotechnice (rozvoji choroby napomáhá převlhčený kyselý substrát). Poslední možností je chemické ošetření půdy a rostlin. Lze použít např.MERPAN 50WP k desinfekci zeminy (30 g na 1 m2 nebo 800 g na 1 m3), k desinfekci půdy dále i BASAMID granulát, nebo jako zálivku PREVICUR 607 SL v 0,15-0,25% koncentraci před, při nebo do týdne po výsadbě. Výjimečně se používá u sadbových brambor RIZOLEX 50 FL (působí specificky proti houbě Rhizoctonia solani), a to jako zálivka v 0,15% koncentraci = 3 l/m2.


 

          DUBEN
   Počasí nás v dubnu několikrát vyvede aprílem, protože je nestálé ve všech meteorologických hodnotách. Dlouhodobě průměrná teplota je v nadmořské výšce 200 m již 8,4 oC, ta s každými 100 m klesá o 3/4 stupně a tak v 600 m je jen 5,5 oC. Většina rostlin vstupuje do vegetace od kořenů po pupeny, také mikroorganizmy v půdě začínají být aktivní.
   Půdní teplota se již zvyšuje ve všech profilech, na povrchu se od počátku do konce měsíce změní z 8,5 na 14 oC a v hloubce 20 cm ze 7 na 11 oC, v 60 cm z 6,5 na 9 oC a v jednom metru z 5,5 na 8 oC.
    Dešťové srážky se zvyšují, v nadmořské výšce 200 m naprší 43 mm, dále 45, 48, 52, 63 a v 800 m až 70 mm vodního sloupce. Přesto potřebují nové výsadby a mělce kořenící rostlin zálivku.
   Slunce je nad horizontem o 100 minut déle, tedy 14,30 hodin a sluneční svit trvá již 160 - 170 hodin a tvoří 9 % celoročního úhrnu. Prodlužuje se také délka rozednívání a soumraku.
V dubnu se den opět výrazněji prodlužuje a vzhled zahrádky se zvláště ve její druhé polovině mění každým dnem.
Dokončujeme výsadbu ovocných stromků do jam, které jsme si na podzim připravili, aby dokonale vyvětraly. Broskvoně, které sázíme výhradně na jaře, je dobré sázet do teplejší, sluncem prohřáté půdy, kde se lépe ujímají.
Staré ovocné stromy je možné přeroubovávat, jako technika je nejúspěšnější za kůru. Když si během dubna zahřížíte bobuloviny, tak budete mít na zahrádce do podzimu mladé keře. Poškozené dřevo - mrazové poškození, nádory (např. po vlnatce krvavé) je třeba ostrým nožem vyřezat až do zdravého dřeva, nebo kůry a rány zamazat (vosk, nebo latexová barva).
Kmeny po ohryzu zvěří stojí za pokus zachránit - přemostěním (ohryz kolem dokola) nebo zamazání v případě, že bylo zachováno kambium. Do kaše z hlíny se přidává neslamnatý kravinec (cca 1/3 v hlin. kaši) a ošetřené místo se zaváže pytlovinou, která se udržuje vlhká. Lepenkové pásy na zachycování květopase jabloňového je třeba každý týden prohlížet.
Stromy s bohatší násadou květních pupenů je dobré přihnojit ještě před květem dusíkem, všechny ovoc. dřeviny se hnojí i fosforečnými a draselnými hnojivy. Nadměrná násada květních pupenů starých stromů (hlavně jádrovin) se redukuje řezem. Málo plodící jádroviny, ale i bujněji rostoucí je vhodné v této době řezat, u meruněk a broskvoní se provádí jarní řez až ve fázi růžového poupěte.
Ve fázi myšího ouška až růžového poupěte se předjarním postřikem likvidují přezimující škůdci (OLEOEKOL, TORANT, nebo ze starších zásob OLEOEKALUX). Celý strom je důležité pokrýt jemnou mlhou postřikové kapaliny. Proti antraknoze ošetřete rybíz DITHANEm.
Je-li tento měsíc chladný a vlhký, ošetřujeme meruňky a višně v době jejich kvetení proti moniliovému úžehu květů a větviček, po odkvětu angreštu je třeba pamatovat ještě na dva postřiky proti americkému padlí. Také u zeleniny je stále více práce - přihnojování, kypření, odplevelování a okopávání. U vzcházejících rostlin je třeba kypřit pouze mělce mezi řádky.
Malé rostlinky kořenové zeleniny žijí z vláhy, kterou půda zachytila během zimy, ale čerstvě vysázenou zeleninu je třeba zalévat. Na připravované záhony pro výsadbu zeleniny se rozhodí plná průmyslová hnojiva (NPK, Cererit ap.), zapraví se mělce do půdy a povrch záhonu se urovná. Vysazují se rané zeleniny (hl. salát, rané zelí, květák, kedlubny. kapusta) a cibule. Proti dřepčíkům a plodomorce zelné je dobré košťálovou zeleninu po výsadbě zakrýt netkanou textilií. Po výsadbě je třeba rostliny důkladně zalít.
Pro pozdní sklizeň můžete vysít karotku a na zeleninové záhony se dále vysévá kopr, červená řepa, ředkvička, pažitka, mangold a hrášek. Vysazujeme sazečku cibule a tam, kde jsou příznivé klimatické podmínky, můžeme již v polovině měsíce sklízet čerstvý chřest, či rebarboru. Záhony s vysázenou cibulí a některé další zeleninové záhony (např. mrkve) nakryjte netkanou textilií na ochranu proti květilce zelné a cibulové a proti pochmurnatce mrkvové. Zakrytí netkanou textilií se doporučuje i u raných brambor (stabilizace teploty).
Do prohřáté půdy zakryté alespoň 14 dnů průhlednou folií vysazujeme v polovině měsíce rané brambory, které jsme nechali narašit nebo jsme je předpěstovali na teplém místě na světle.
V zakrytých plochách (foliáky, pařeniště, skleníčky) přirychlujeme rané zeleniny a v tomto měsíci sklízíme první čerstvý salát a ředkvičky. Koncem měsíce sem vysazujeme předpěstované sazenice rajčat, paprik, lilků, okurek, popř. melounů.
Do truhlíčků ve skleníku či v teple doma za okno můžeme vysít bazalku a předpěstovat k vysázení v květnu na smíšené trvalkové záhony. Na výběr máme již několik druhů a odrůd.
Ještě před vyrašením oček révy (aby nedošlo k poškození) vyvazujeme u keřů tažně, ramena i kmínky a nejpozději hned po vyrašení stříkáme proti akarinoze (OMITE 57 E, nebo vhodné sirnaté přípravky). Ošetření předjarními postřiky proti přezimujícím škůdcům na révě provádíme těsně po vyrašení. Z okrasných keřů nám na zahrádce začíná vykvétat zlatice, jejíž květy bývají poškozené nočními mrazíky.
Jehličnany se vysazují narašené a pokud možno s kořenovým balem, okrasné keře bez balu je možno sázet do rašení s dodržením hloubky výsadby na úrovni, v jaké byly rostliny vypěstovány.
U růží dokončujeme řez, nové keře, či stromky dosazujeme a okrasný živý plot z rostlin Buxusu v této době stříháme. Plamének je třeba chránit u kořenů před přímými slunečními paprsky a proto je třeba v těchto kritických místech chránit rostliny nastýlkou vrstvy kompostu. Letničky vzešlé z březnového výsevu v pařeništi přepichujeme (hledíky, astry, ostálky apod.), letničky určené k výsevu do volné půdy v tuto dobu vyséváme.
Na záhonech rozkvétají tulipány, narcisy a další cibuloviny, nezapomeňte si nenápadně poznačit jejich místo a barvy či odrůdy, po odkvětu je většinou již od sebe nerozeznáte a po zatažení mnohé ani nenajdete.
Druhá polovina dubna je svými klimatickými podmínkami - pokud není příliš chladno a studená půda - vhodná na výsev travního semene. Vyseté semeno se do půdy zasekává hráběmi, menší plochy se mohou mírně zakrýt prosátou kompostovou zeminou, povrch se upěchuje lopatou. U trávníku přichází během měsíce také první seč.
Koncem měsíce se mohou sázet lilie a mečíky. Také je čas přesazování pokojových květin do větších nádob. Jako drenáž se na dno kořenáče používá hrubý písek. U rostlin, pěstovaných v květinovém okně, exponovaném k jihu je třeba mírnit přímé sluneční záření stíněním, neboť rostliny jsou po zimě, kdy bylo slunce nedostatek, zvláště citlivé.
Ing. Josef Nejedlo a kol.
Odborné oddělení ČZS

 

           Jarní příprava půdy
   
      S blížícím se jarem je to jedna z nejdůležitějších prací na zahrádce. Náš úspěch při pěstování čehokoli závisí především na kvalitě půdy, je proto dobré znát tu na naší zahradě a podle svých možností ji zlepšovat. Zdravá, úrodná zahradní půda je dobře provzdušená, udržuje vláhu a výživu pro kořeny, kterým nabízí kyprou ornici s dobrým přechodem do spodiny - jinými slovy, má mít dobrou strukturu, dlouhodobý a živný humus, a vyváženou zásobu živin.
    Prvním impulsem pro začátek jarních prací na zahrádce je vývoj počasí. Každý rok je po této stránce jiný a proto ukazatelem začátku jarních prací a zejména prací s půdou by měla být teplota půdy. Měřte ji běžným teploměrem v ranních hodinách v hloubce zhruba 5 - 10 cm a měla by se pohybovat asi jeden týden nad 7 °C. Půda má být na povrchu oschlá, dobře drobivá a nelepivá. Jen taková se dá dobře připravit pro setí.
    Po zimě má půda většinou velice dobrou půdní strukturu (drobtovitou). Ke slehávání dochází přirozeně vlivem gravitace, kterému navíc pomáhá i srážková voda, dále má vliv lidská činnost a hlavně druh půdy. Po zimě bohaté na sníh a srážkovou vodu může, zejména u těžších půd, dojít až téměř ke zplavení profilu. Je proto někdy na jaře nutné opětovné rytí, které je dobré spojit se zapravením vyšší, až deseticentimetrové vrstvy nevyzrálého kompostu. Zapravíme tím do hloubky asi 20 cm polorozložené organické zbytky, které hlubší vrstvy půdy provzdušní na několik let. Kompost můžeme dle potřeby půdy obohatit i průmyslovými hnojivy a hrubozrnným vápencem.
    Na těžších půdách po podzimním rytí a rozdrobení hrud mrazem je nejdůležitější šetření půdní vláhou, kdy časné urovnání a zkypření povrchu zabrání nadbytečnému výparu. Půdu stačí nahrubo přehrábnout do roviny kopáčem nebo většími hráběmi. Záhony pro mrkev a petržel prokypříme i rycími vidlemi co nejhlouběji, aby kořeny nebyly deformované a můžeme současně pohnojit i dobrým kompostem a průmyslovými hnojivy.
Kypření a urovnání povrchu půdy
    Půdu, na podzim zrytou i nezrytou můžeme hluboce prokypřit a nahrubo urovnat kultivátorem. Nejlepší k tomuto účelu jsou plečky se třemi pevnými hroty, nebo přestavitelný kombinovaný kypřič, u kterého se dá nastavit šířka záběru (tím si můžeme značně ulehčit práci v těžší půdě). Radličky - hroty na prstech nemají být široké.
    K hlubokému kypření je dobrým pomocníkem jednohrotý kypřič, říkáme mu také drápek. Nejprve zpracujeme záhon jedním směrem s odstupem asi 5 cm, poté rozhodíme kompost nebo hnojivo a následně půdu zpracujeme ještě napříč, příp. diagonálně abychom hnojivo co nejlépe zapracovali do půdy.
    Pro rozbíjení hrud, zejména na těžších půdách, je dobrý kopáč se 3 nebo 4 kolmo zahnutými delšími hroty.
U jemného nakypření svrchní vrstvy poslouží rotační kypřič (také se mu říká ježek), kterým půdu jen přejíždíme. Na hřídeli se tak dá do pohybu několik hvězdic s nožovými hroty, které jsou postaveny křížem proti sobě. Jejich vzdálenost se dá navíc měnit. Ke stejnému účelu je určen i rotační kypřič s kolečky hvězdicovitými, který použijeme především pro mělké zapravení hnojiv, travního osiva ap.
    Výborným pomocníkem pro kypření vrchní vrstvy půdy a mělkému zapracovávání hnojiv je tříhrotý tažný kypřič se třemi kolmo zahnutými hroty.
Ocelovými hráběmi nakonec povrch jemně urovnáme pro setí a sázení. Nejpraktičtější jsou hrábě o šířce záběru 25 cm.
Ideálním pomocníkem pro jarní přípravu půdy je sada nářadí, které se na univerzální násadu snadno připevňuje rychlospojkou.
Další kultivace
    Pro další kultivaci a práci s půdou jsou nezbytné motyčky ke zkypření půdního škraloupu a odstranění plevelů. Vedle klasické širší motyky na plevel, jsou ještě motyky tažné (plecí rámečky), trojzubý ruční kypřič, malá ruční (provzdušňovací) plečka s šípovou radličkou. Lze s nimi pracovat tahem nebo kopáním. Dále je pro odplevelování cest potřebná škrabka nebo plecí rámeček - ten i pro okopávku pod keři nebo mezi vyššími trvalkami. Konečně velká špičatá motyka, říká se jí srdcovka, je důležitá pro přihrnování a přikopávání rostlin, případně prohlubování rýh.
    V květinové zahradě používáme raději malé ruční nářadí pro obdělávání půdy mezi malými a těsně vedle sebe rostoucími trvalkami nebo skalničkami. Pracujeme s malým ručním kypřičem nebo dvoustrannou motyčkou pro odplevelování, ručními hrabičkami ke kypření povrchu půdy a ocelovým košťátkem čistíme zejména na jaře a na podzim záhony od listí a odumřelých zbytků rostlin.

     Květen

                            

    Brzy bude letošní jaro minulostí, neboť se ujmou vlády letní měsíce. Dlouhodobě průměrná denní teplota je v nadmořské výšce 200 m 14 oC a na každých 100 m klesá zhruba o 3/4 stupně, takže v 600 m je jen 11 oC. I v podhorských a horských oblastech je nad 10 oC a v nížinách probíhá teplé vegetační období.
    Půda se dále prohřívá, na povrchu se od počátku do konce měsíce změní z 16 na 19 oC, v hloubce 20 cm ze 13 na 17 oC, v 60 cm z 13 na 15 oC a v jednom metru je v průměru 12 oC. V půdě ve všech profilech dochází k rychlé humifikaci a mineralizaci rostlinných materiálů a převádění do půdních roztoků.
    Květnové srážky jsou bohatší, v nadmořské výšce 200 m naprší 58 mm pak 62, 67, 73, 78 a v 800 metrech dokonce 84 mm vodního sloupce. Ale mladé listy vodu silně odpařují a tak se ani tento měsíc neobejdeme bez občasné zálivky.
    Délka dne se prodlouží o další 1,25 hodiny na téměř 16 hodin. Slunce se blíží letnímu slunovratu a svítí již 240 hodin což je 13 % z celoročního úhrnu.
Přesto, že statisticky je květen poměrně vlhký měsíc dochází již od května díky častým výkyvům i k výrazným přísuškům. U kultur náchylných na nedostatek vláhy a u čerstvých výsadeb nezapomeňte namulčovat povrch půdy vhodným mulčovacím materiálem.
Pokud trvá teplé, slunné počasí a pravidelně neprší, nezapomeňte zahradní rostliny zalévat.
Květen je měsíc, kdy ovocné stromy mají dostatek mízy a proto zahrádkáři ze zimních nenarašených roubů přeroubovávají peckoviny a jádroviny technikou za kůru. Rovněž je důležité pamatovat na včasnou ochranu proti rzi hrušňové, která při větším rozšíření silně omezuje asimilační schopnosti stromu. I když je základním a nejúčinnějším opatřením likvidace mezihostitele rzi (jalovec čínský a klášterský), je důležité provést chemické ošetření před květem a po odkvětu hrušně rostliny hrušně i jalovce.
Pamatujte také v této době na odstraňování a likvidaci napadených větví jalovce. Ochranná opatření - nejen proti rzi, ale i proti ostatním chorobám (v květnu též proti obalečům, pilatkám, vrtuli třešňové, listovým mšicím, strupovitosti, padlí aj.) a škůdcům v květnu aktuálních by měli provádět i zahrádkáři a pěstitelé, sousedící s vaší zahrádkou, aby tyto nákladné zákroky měly dostatečný efekt.
U bobulovin se mimo nedostatečného opylení podílí na sprchávání, či opadu bobulovin nedostatek půdní vláhy. Proto se doporučuje v období sucha dostatečně keře zalévat a v případě černého rybízu, kde bývá příčinou opadu špatné opylení, se doporučuje vysazovat více odrůd. Také vydatná zálivka ovocných stromů pod obvodem koruny je v období sucha z tohoto důvodu nutná.
Stromy jádrovin i peckovin je možné po odkvětu podpořit mimokořenovým přihnojením močovinou na list.
V případě vlhkého a deštivého počasí je nutné věnovat větší pozornost ošetření jahodníku proti plísni šedé. K ošetření se používá buď ROVRAL, nebo EUPAREN - nejdříve na začátku kvetení a postřik za týden se opakuje. Přehoustlé, nebo dusíkem přehnojené porosty jsou pro napadení plísní podstatně vnímavější. Napadené plody je třeba ihned odstraňovat a likvidovat, zdravé podkládat, sazenice pěstovat na folii, nebo mulčovat. Řešením v rizikových oblastech je i pěstování odolných odrůd (Karmen apod.).
Aktuální jsou i ochranné zákroky proti slimáčkům a plzáčkům, které ohrožují zvláště vyseté a vysázené zeleniny - je možné využít dusíkatého vápna (30g/m2), které působí i hnojivě a herbicidně a nebo nejedovatý přípravek VANISH Slug Pellets. Tyto přípravky se aplikují opatrně tak, aby nedošlo ke styku s rostlinami, případně biologickou ochranu.
Z březnového výsevu salát, špenát a kopr již můžeme sklízet, na volné záhony se vysévají ředkvičky, hrášek a karotku k postupné sklizni, salátovou řepu, fazolky, pozdní košťáloviny a čekanku salátovou pro zimní rychlení puků, ale i na teplo náročnější zeleninové druhy, jako např. tykve a okurky. Do studeného pařeniště lze od začátku měsíce sázet okurky, na volná místa ve foliáku, či ve skleníčku se vysazují rajčata, papriky a okurky.
Nastává období intenzivního využívání nevytápěných skleníků a fóliáků, do kterých vysazujeme již i teplomilnou zeleninu, zanedlouho se objeví tradiční škůdci - mšice, molice, trásněnky. Při včasném přístupu je možné tyto škůdce udržet na přijatelné úrovni pomocí introdukce jejich predátorů v systému biologické ochrany.
Po období tzv. ledových mužů se vysazují na záhony sazenice teplomilných plodových zelenin - rajčata, papriky, okurky, z ostatních zelenin celer, který je choulostivý na přichlazení a tím vybíhání.
Ten, kdo nemá zahrádku, může na balkonu, nebo terase, či alespoň na ploše okenního parapetu některé zeleniny pro svoji potřebu vypěstovat. Nízkým keříčkovým rajčatům stačí sáčky z plastic. hmoty, vysoké tyčkové odrůdy v polyetylénových pytlích, k tyčkovým fazolům vysetým do bedýnek je možno z latěk a provázků do cca 2-metrové výše zhotovit vhodnou opěru. Na balkonu si můžeme vypěstovat podobným způsobem i papriky, nad kterými natáhneme na ohnuté dráty folii v podobě krytu. Mimo užitkovou zeleninu nám balkon během vegetace poskytne i okrasnou zelenou stěnu, ze které sklízíme lusky.
Pokud v dubnu nebyl čas, nebo vhodné podmínky pro vysazení révy, tak to ještě v květnu můžeme provést. Je ale nutné mít půdu pro dlouholeté pěstování řádně připravenou - hluboké zkypření (60 cm), zásobení kompostem (10 kg), plným hnojivem (4 dkg/sazenici). Když již je u révy zřetelná násada budoucí úrody (koncem měsíce), vylamujeme neplodné letorosty a zálistky, vyrůstající z úžlabí listů. Proti perenospoře, padlí, obalečům a červené spále v této době stříkáme.
Stále ještě můžeme do truhlíků na okno vysévat některé letničky (balzamíny, lichořeřišnice), do mobilních nádob vysévat nízké odrůdy afrikánů. Hlízy jiřin se vysazují na dobře připravené záhony (propracovaná a kompostem vyhnojená půda), vysazují se hlízy gladiolů. S výsadbou narašených hlíz begonií, dosen či begonií semperflorens počkejte až do třetí dekády měsíce kvůli vyšší citlivosti na mráz. Také předpěstované sazenice petúnií, salvií, lobelek, gazanií se sázejí až po zmrzlých.
U růží odstraňujte včas (nejlépe hned po zjištění) plané vlkovité výhony, vyrůstající z podnože. Také dbejte na zdravotní stav a vhodnými fungicidy (DITHANE, NOVOZIR ap.) stříkejte proti růžové rzi, proti černé skvrnitosti a růžovému padlí. Balkon efektně ozdobí laťková mříž, která se nechá popnout popínavou lichořeřišnicí, nebo fazolem šarlatovým.
Za teplého dne vyneste pokojové květiny ven (ne však na prudké slunce) a osprchujte je. Tato koupel vlažnou vodou jim prospěje, po okapání vody je přeneste zpět na jejich místo. Vřesy a vřesovce po odkvětu sestříhejte asi o 1/3 délky - keříky zahustí až od země a bohatě pokvetou.
Nově vysázené dřeviny dostatečně zalévejte (zvláště v období sucha a intenzivního slunečního záření) - mlžení je třeba několikrát denně opakovat.
Průběžně odstraňujte u šeříku odkvetlá květenství hned po odkvětu, po odkvětu tulipánů odstříhávejte semeníky, aby se rostliny nevysilovaly.
Trávník pravidelně sekejte, krátkou řezanku z pokosu sekačkou (ne však rostliny v semenném stavu) použijte na zahrádce jako mulč. Krtek v trávníku, ale i na záhonech je hmyzožravec právně chráněný a nelze jej chytat, či snad hubit. Jistých úspěchů v ochraně proti jeho přítomnosti bylo dosaženo při kladení silně aromatických látek do chodeb - můžete např. vyzkoušet vliv rozříznutých stroužků česneku, někomu se zase osvědčily drobné kousky naftalínových tablet vložené do vchodu otevřených nor.
Důležité je rovněž celý měsíc věnovat pozornost plevelům. Mírné zaplevelení zahrádky je možné tolerovat, neboť zcela bezplevelný stav půdy způsobuje přehřívání půdy, které napomáhá likvidaci užitečných půdních mikroorganismů. Důležité je nenechat plevel vykvést, neboť má většinou velkou reprodukční schopnost pomocí semen - např. ptačinec žabinec.

                

ČERVEN

   Červen se počítá již za letní měsíc, u nás má nejdelší den a nejkratší noc. Průměrná denní teplota ve 200 m nad mořem je téměř 17 oC a na každých 100 m se snižuje o 0,75 stupně, takže v 600 m je okolo 14 oC.
    Také teplota půdy je vysoká a má malé výkyvy. Na povrchu je kolem 21 oC, ve 20 cm 19 oC, v 60 cm 17 oC a v jednom metru 15 oC.
    Dešťových srážek je medardsky hodně: od 71 mm v nížinách po 104 mm v 800 m nad mořem. Zimní a jarní vláha je již spotřebována a musíme zavlažovat.
    Okolo slunovratu je 16,15 hodiny dlouhý den, pak se začne zkracovat. Slunce svítí průměrně 230 až 250 hodin, což je 13 % z celoročního úhrnu.
Červen přináší majiteli zahrádky první čerstvé ovoce. Již začátkem měsíce je možné sklízet některé - ty z nejranějších odrůd jahodníku. Jahody je doporučeno sklízet pokud možno dopoledne, aby orosené plody alespoň zčásti oschly. Vlhké plody (např. sklizené v deštivém období) se brzy kazí a proto je nutné včasné zpracování. Z porostu je třeba odstraňovat a likvidovat nahnilé a mumifikované plody, které jsou zdrojem šíření infekce - zvláště za vlhka, nebo v přehoustlém porostu.
Tam, kde jsou příznivé klimatické podmínky, sklízí se v polovině měsíce - pokud jsou plody dostatečně vyvinuté - zelený angrešt pro kompotování. Pokud jsou plody po zanedbání ochrany napadené americkým padlím angreštovým, tak je nepoužíváme ke konzervování, ani je nejíme čerstvé, ale likvidujeme je ohněm nebo cestou odpadků do popelnice. Potom nám již dozrávají rané odrůdy rybízu a koncem měsíce i první maliny. Plody, které chceme použít k přímému konzumu, nebo zpracování (marmelády, sirupy apod.) se nechávají plně vyzrát.
V červnu se na meruňce může vyskytnout hnědnutí meruňkových listů a proto se doporučuje v případě výskytu deštivého počasí dvojí ošetření NOVOZIREM (0,2 - 0,3 %) v intervalu 7 - 10 dnů, s prvním postřikem začněte již na začátku června. Na začátku měsíce (podle signalizace) ošetřete jabloně proti obaleči jablečnému přípravkem MOSPILAN SP, ZOLONE 35 EC nebo ekologickým přípravkem BIOBIT XL, WP.
Nepropásněte ani termín chemického ošetření proti vrtuli třešňové, která způsobuje červivost plodů - po 10. červnu (obvykle v době, kdy začíná kvést černý bez) začíná nálet škůdce. Používá se SUMMITHION SUPER s krátkou ochrannou lhůtou (10 dnů), nálet škůdce prozradí i vyvěšený žlutý lapák. Jestliže vám na mšice nezabere tradiční PIRIMOR, vyzkoušejte organofosfáty, ale stříkejte jen skutečná ohniska - organofosfáty likvidují i přirozené predátory mšic. Nezapomeňte zabránit mravencům v přístupu na stromy např. lepovým pásem - ty mšice rychle roznesou po celém stromu..
V případě silného infekčního tlaku strupovitosti a padlí (podporováno vlhkým a teplým počasím) ošetřujeme jádroviny během celého měsíce přípravkem RUBIGAN 12 EC, který střídáte s CLARINETEM 20 SC.
Kontrolujeme místa roubování a všechny falešné výhony, vyrostlé vedle přirostlého roubu vylamujeme, čímž umožňujeme lepší proudění mízy do roubu. Vylamujte a odřezávejte rovněž všechny nežádoucí vlky, rostoucí ze starého dřeva.
I když ovocný strom sám redukuje počet nasazených plodů tzv. červnovým propadem, je důležité v případě velké násady další ruční protrhávání - probírka, aby plody měly co nejlepší podmínky pro vývoj. Ovoce tak doroste do větší velikosti, lépe se vyvine a vybarví a strom se zbytečně nevyčerpá. Platí to nejen o jablkách, ale rovněž o broskvích.
Je-li delší dobu sucho a patrný nedostatek vláhy, je třeba stromky z podzimní a jarní výsadby důkladně zalít. Opěry stromků bobulovin je nutné zkontrolovat a poškozené (uhnilé apod.) hned opravit, neboť při vyšší úrodě by mohlo dojít k polámání korunky při dozrávání, kdy se hmotnost plodů zvětšuje. Spadané plody sbírejte včas - moniliozní likvidujte, zdravé zpracujte.
Po sklizni jahod (koncem měsíce) ošetřete jahodník. Je-li porost již starý, tak jej zrušte, ostatní zbavte plevelů, okopejte a přihnojte. Vyskytla-li se vám na rostlinách bílá, či fialová skvrnitost, tak porost sežněte a postříkejte DITHANEm DG. Po sklizni se rovněž stříká proti roztočíku jahodníkovému SUMMITHIONEm SUPER.
Pokračujeme s mimokořenovou výživou jádrovin a peckovin zvláště u náročnějších odrůd na méně úrodných stanovištích. Mimokořenovou výživu můžeme použít také u většiny druhů zelenin na zahrádce.
U révy sledujte zdravotní stav a podle potřeby opakujte postřiky proti plísni šedé a perenospoře. Půdu u keřů udržujte v kyprém, bezplevelném stavu pravidelnou okopávkou a plečkováním, vylamujte zálistky ze zásobních čípků a včas vyvazujte letorosty, aby nedošlo k vylámání.
Pokud máte na zahrádce kiwi nezapomeňte ho prořezat, pokud vám neplodí zjistěte si zda máte samčí i samičí rostlinu.
Na zeleninových záhonech zažíváme intenzivní útoky plžů, lze se proti nim bránit různými přípravky - Vanish Slug pellets, Az slug pellets, Limacid, Mesurol schnekenkorn, můžeme záhonky s mladou zeleninou obsapávat dusíkatým vápnem nebo popelem, ale na nazhrádce lze zvolit i biologickou ochranu pomocí hlístic - přípravkem Nemaslug
Jako čerstvá zelenina se začíná sklízet zelený hrášek, rané kedlubny, ředkvička, salát. Po sklizni je třeba uvolněné záhony urovnat a zpracovat pouze mělce (motyčka, hrábě) a co nejdříve na ně vysít další kulturu (kopr, hrách, mrkev, či keříčkové fazoly pro podzimní sklizeň), abychom co nejvíce šetřili s půdní vláhou. Též je možné vysazovat pórek a podzimní košťáloviny, pro podzimní zářijovou sklizeň vysít letní hlávkový salát. Vždy za 14 dní se pěstovaná zelenina (celer, okurky, papriky, rajčata) doporučuje přihnojovat. Na zahrádce nezapomeneme nechat místo pro záhonek květáku podobné brokolice, která není tak pěstitelsky náročná, jako květák.
Po větších deštích je dobré záhony nakypřit, aby se nevytvořil škraloup. Zeleninu je třeba včas odplevelovat, aby plevel nedorostl do fáze kvetení a často ji okopávat, aby se šetřila půdní vláha. Košťáloviny a okurky nakopčete. Okurky je třeba zalévat přímo k rostlinám, aby voda nepřišla na list. U hnojivého roztoku volte raději nižší koncentraci, aby nedošlo k popálení rostlin.
S častou zálivkou nezapomeňte na celer, který je na vláhu zvlášť náročný ve formě hnojivé zálivky. Do vody se pro celer rozpouštějí plná hnojiva, staří praktici míchají do vody zředěnou močůvku. U brambor mimo udržování kyprého povrchu hrůbků sledujte pečlivě zdravotní stav rostlin a podle potřeby stříkejte proti plísni bramborové (ACROBAT MZ, nebo RIDOMIL v konc. 0,25 %). Příp. výskyt mandelinky bramborové je dobré likvidovat mechanicky (sběrem), v případě větší plochy použít MOSPILAN 20 SP (nebo ZOLONE, či SUMMITHION). ACROBAT MZ, který má velmi krátkou ochrannou lhůtu (jen 3 dny) je možné použít i na plíseň bramborovou na rajčatech, septoriovou skvrnitost listů rajčat, plíseň cibulovou a plíseň okurkovou.
Po sklizni zeleniny všechny rostlinné části, vhodné ke kompostování, kompostujeme spolu s nekvetoucím plevelem, zbytky trávy po pokosu a dalším vhodným materiálem. Nezapomínejte ani na své pařeniště - větrejte a zalévejte nejlépe v dopoledních hodinách, aby rostliny stačily do večera oschnout. Při pečování o zeleninu na volných záhonech myslete na dostatečnou zálivku až navečer, kdy je dodaná vláha rostlinami lépe využita.
Soustavnou péči si vyžaduje trávník, který je při správném udržování opravdovou ozdobou zahrádky. Pokos trávy provádějte často, za teplých a suchých dnů nezapomeňte v podvečer na zálivku. Protože se častým sečením porost vysiluje, nezapomeňte ani na přihnojování. Pokosenou trávu (bez rostlin ve stadiu květu) je možné využít na mulčování.
V tomto měsíci je vhodná doba na stříhání živých plotů z opadavých listnáčů (ptačí zob, pustoryl, zimolez aj.). Tvarovací řez se provádí tak, aby po ostříhání byl plot ve spodní části mírně širší, než v horní. Odkvetlá květenství některých listnáčů je třeba včas odstraňovat, aby se rostliny nevyčerpávaly tvorbou semen (pěnišníky, pustoryly). Také u keřů růží se odstřihávají odkvetlé výhony, plané výhony včas odstraňujte. Chcete-li docílit velkých květů na delších výhonech, řežte hlouběji (na 2 - 3 zjevně vyvinutá očka). Záhon růží odplevelujte a kypřete.
Tulipány a narcisy nechte po vyjmutí ze země zatáhnout, očistěte cibule a i s listy zavěšte k doschnutí na suchém místě. O záhony s letničkami, jiřinkami a ostatními květinami pečujte pravidelnou zálivkou podle potřeby, kypřením a odplevelováním. Některé trvalky (floxy, lupiny a ostrožky) můžete po odkvětu hlouběji seříznout. Pokojovým květinám dopřejte polostín v zahrádce, kde je zapustíte i s květináčem do země. Ten, kdo tyto možnosti přenesení květin do venkovních podmínek zahrádky nemá. nechť alespoň včas větrá. Nezapomeňte je dostatečně zalévat.

 

ČERVENEC

    Vrcholné léto je spojováno s tímto měsícem, průměrná teplota 18 oC je o něco vyšší než měsíc předchozí a také poklesy teploty s nadmořskou výškou jsou stejné. Ale v horských polohách je teplota nad 15 oC jen tak tři týdny a nedají se tam pěstovat žádné teplomilné rostliny.
    Teplota půdy se i v tomto měsíci zvyšuje v nížinách na 23 oC, ve hlubších vrstvách také o půl stupně oproti předchozímu červnu.
    Červen má nejvyšší dešťové, spíše přívalové srážky: od 77 až do 113 mm vodního sloupce.
    I když na konci července bude den o hodinu kratší, užijeme si slunce až 15 % z celoročního součtu, tedy nejvíce z celého roku - 250 až 280 hodin.
Červenec je letním měsícem sklizně veškerého bobulového ovoce. Hned po sklizni jahod odstraňte šlahouny jahodníku, aby se rostliny nevysilovaly a úroda v příštím roce byla větší. Dvouletý, příp. tříletý porost jahodníku je třeba zlikvidovat a sazenice na novou výsadbu odebírat pouze z jednoletých porostů.
Meruňky a rané broskve sklízejte pro delší přepravu o několik dnů dříve před konzumní zralostí, neboť tyto plody jsou velmi citlivé na otlaky, ale ne zase příliš brzy, aby nezůstaly tvrdé a bez typické chuti. Asi 14 dnů před dosažením zralosti plodů broskví je dobré stromy zalít.
Višně se šetrně sklízejí i se stopkami, ale pro rychlý konzum, nebo zpracování se sklízet bez stopek rovnou do nádoby, aby nedocházelo ke ztrátám šťávy. Hned po sklizni třešní začněte s letním řezem, aby se rány včas do zimy zacelily a předešlo se klejotoku.
Posklizňové období peckovin je vhodné k řezu (třešně, višně, meruňky), v případě potřeby lze provést výrazné zmlazení a zvláště u třešní můžete řezem snížit starší a příliš vzrostlé koruny. Letní řez je možné v teplejších polohách provádět až do poloviny srpna. U bujněji rostoucích odrůd (JONAGOLD, BOHEMIA apod.) je výhodné spojit letní řez s průklestem. K zamezení výskytu fyziologické hořké skvrnitosti u odrůd jablek k tomu citlivých se v červenci pokračuje s mimokořenovou výživou plodů chloridem vápenatým (KALKOSOL 25 v konc. 1 %), nebo je možné použít 1% ledek vápenatý v intervalu 14 dnů.
Během první poloviny měsíce se jabloně ošetřují proti padlí, neboť toto období je rozhodující pro jeho výskyt v příštím roce (BAYLETON, BEATON). Rybíz sklízejte tak, aby se společně se stopkou hroznu nevylomil úžlabní pupen, po sklizni vyřežte staré větve z keřů.
Po sklizni bobulovin proveďte ošetření keřů a stromků - u angreštu likvidujte americké padlí ostříháním napadených větviček a následným sežehnutím, prosvětlete korunky a ošetřete fungicidem (KARATANE, RUBIGAN apod.). Červený a černý rybíz po sklizni postříkejte proti antraknoze (DITHANE, NOVOZIR), a vlnovníku rybízovému (v případě, že jste na jaře zaznamenali zvětšené pupeny) přípravkem OMITE 30 W v konc. 0,2%.
V této době se sklízejí také některé rané odrůdy jádrovin - hrušek a jablek. Letní hrušňové odrůdy ALFA, nebo např. CLAPPOVA se doporučuje sklízet těsně před konzumní zralostí, později sklizené vám zmoučnatí a zhniličatí. Chuť letních odrůd jablek (JULIA, MANTET apod., které se sklízejí koncem měsíce) je nejlepší, když plody utrhnete těsně před jídlem. Předčasně sklizené plody těchto odrůd ztrácejí chuť, ale pamatujte na to, že v době, kdy jsou nejchutnější, trpí nejvíce otlakem. Určitou výhodou je to, že dozrávají postupně a mohou se protrhávat podle zralosti.
Ovocným stromům s větší násadou plodů včas podepřete větve, aby nedošlo k polámání. Koncem měsíce prohlédněte pozorně i lepenkové pásy na kmenech a všechny larvy a kukly zničte (bývá tam i obaleč jablečný, který se svojí druhou generací líhne začátkem srpna).
Koncem měsíce můžete sklízet i některé rané odrůdy slivoní. Švestky, slívy a renklody ponechte na stromě až do konzumní zralosti a sklízejte postupně protrháváním. Při sklizni dejte pozor na polámání větví. Koncem měsíce se mohou sklízet i ořechy na zavařování, kdy skořápka ještě není tvrdá. Sklízet je třeba ručním otrháváním, neklátit.
Odplozené maliníkové výhony odstraňte. Po polovině měsíce je možné začít očkovat ovocné dřeviny - nejdříve slivoně, potom broskvoně a nakonec jádroviny. Před očkováním se v době sucha doporučuje dřeviny k očkování zalít.
Počasí a klimatické podmínky v tomto měsíci jsou velmi příznivé pro větrání skladovacích prostor pro ovoce a zeleninu, jejich dezinfekce (nezapomeňte na obaly a police). Provádíte-li tradiční bílení, přidejte do vápenného mléka desinfekční prostředek - modrou skalici, hypermangan, či formalín, nebo Kuprikol. Desinfikovat lze sířením (8 - 20 g síry/m2), chlornanem vápenatým (0,1%), příp. chlorovým vápnem (4%). Při dezinfekci dodržujte hygienická pravidla.
U révy vylamujte fazochy a vyvazujte letorosty, dlouhé letorosty a přerůstající osečkujte (zakracujte).
Ze zelenin je možné během celého července vysévat černou ředkev (výsev do řádků 25 - 30 cm, v řádcích vyjednotit na 10 cm). Mimo občasného zkypření půdy a zálivky (vydatně jednou za týden) je tato zelenina na ošetřování nenáročná. Podobným způsobem se pěstuje i vodnice, ale tu často napadají dřepčíci, proti kterým můžete použít některý z účinných insekticidů - DECIS, KARATE, ZOLONE apod. Napadení dřepčíky hrozí nejvíce za suchého a teplého počasí.
Kvůli charakteru dlouhodennosti se pekingské zelí vysévá okolo 15. července, neboť dřívější výsev by nezaručil kvalitní hlávky. Rovněž u pozdějšího výsevu (po 25. červenci) se nevytvoří dostatečně pevné hlávky. Vzdálenost řádků u těchto rostlin bývá větší - 40 cm od sebe. Také do poloviny měsíce je možné vysévat některé luskoviny - keříčkové fazoly a zahradní hrášek pro sklizeň v září, lusky stačí uzrát ještě do příchodu mrazíků. Vysévat je třeba alespoň nabobtnalá semena do vlhké půdy. Začátkem července se může sázet pórek (hl. výsadby 10 cm, spon 20 x 15 cm), silné sazenice rané odrůdy červeného zelí je rovněž možno začátkem měsíce sázet alespoň do sponu 50 x 50 cm, menší vzdálenost by brzdila vývoj rostlin.
Po celý červenec můžete ještě vysazovat kadeřávek, tuřín pro konzumní účely a rané odrůdy mrkve a vysévat salát k řezu i k česání, ve druhé polovině měsíce máte možnost výsadby pozdního květáku a endivie a koncem měsíce začít vysévat špenát.
Péči vyžadují rajčata - hlavně u tyčkových vyvazovat hlavní výhony k opoře a postranní výhony (zálistky) vylamovat. Vyvazovaný hlavní výhon bude ještě tloustnout a proto uvazujte spíše volněji, pro tento účel jsou vhodné spirálovité opory, které umožňují vplétání výhonu do konstrukce. Vylamování postranních výhonů by se mělo dělat bez pomoci nože, pouze prsty. U keříčkových rajčat podložte plody slamnatou řezankou, aby nedocházelo k zahnívání plodů, či špinění od země.
Sklízejí se okurky nakládačky i salátovky, potom rajčata a papriky. Papriky by měly být při sklizni zcela vyvinuté a vyzrálé, jinak brzy vadnou a plody hořknou. Hlídejte rovněž zdravotní stav cibule, rajčat, brambor a podle potřeby proti plísním stříkejte přípravky, které jsme již v radách na minulý měsíc uvedli. Pro krátkou ochrannou lhůtu je možné dokonce během sklizně okurek a rajčat použít přípravky ALIETTE 80 WP, nebo RIDOMIL GOLD MZ 68 WP. Když nať cibule (koncem měsíce) začne poléhat, je možné začít sklízet, cibule pěstovaná z přímého výsevu se sklízí později a v červenci se doporučuje ještě ještě přihnojit plným hnojivem s nižším obsahem dusíku. Sklizňová zralost česneku se prozradí žloutnutím natě (sklizeň se provádí šetrným vyrýváním). Po každém seříznutí pažitkové natě nezapomeňte řádně zalít a přihnojit.
Květinové mísy, truhlíky a ostatní nádoby s květinami snadno v tomto teplém měsíci vysychají a proto jim věnujte stálou péči se zaléváním, s pravidelnou zálivkou pamatujte i na trávník. Stálou zálivkou se věnujte i letničkovým a trvalkovým záhonům.
Postupně ukončujte sklizeň cibulovin - tulipány pouze po odstranění kořenů a slupek skladujte na suchém místě ve stínu až do podzimní výsadby. Cibule narcisů po rozdělení můžete hned vysázet.
V této době je i čas na letní řízkování - ptačí zob, pustoryl, zimolez, zlatice, plamének, dřišťál aj. Řízky nejlépe koření v přistíněném pařeništi v substrátu stále udržovaném ve vlhkém stavu (rašelina s pískem). V tuto dobu se dobře řízkují i fuchsie a pelargónie.
Koncem měsíce je možné začít přesazovat kosatce a vysévat některé dvouletky - sedmikrásky, macešky, či pomněnky. Odkvetlá květenství trvalek včas odstraňujte, aby nedocházelo k vysilování rostlin tvorbou semen. Ve druhé polovině měsíce se rovněž přesazují kosatce, po rozdělení oddenků zkraťte listy asi o třetinu a kořeny na šíři dlaně.
Červenec je i obdobím očkování růží metodou na spící očko (při příznivých podmínkách až do konce srpna), nad naočkovaným místem dřevo v této době nezkracujte, ztráta mízy by nevhodně ovlivnila přirůstání ušlechtilé části, ale plané výhonky rostoucí z podnože včas odstraňujte. Růže v této době můžete i řízkovat (horní konec řízku zatřete proti vysychání latexem, spodní namočte do prášku stimulátoru), řízky sázejte do stíněného pařeniště, nebo do kelímků, které přes zimu uchováte v bezmrazé místnosti.

SRPEN

    Ještě máme léto, ale už poslední měsíc. Teplota se sníží průměrně o jeden stupeň a bude jako v červnu od 17,6 oC v nížinách až po 14,8 oC v 600 m n. m. Takovéto teploty vyhovují rozmnožování ze řízků a zakořeňování.
    Ani teplota půdy se v srpnu moc nemění, na povrchu je kolem 20 - 22 oC a v jednom metru okolo 10 oC, teplota je rovnoměrná bez výrazných výkyvů.
    Dešťových srážek bývá také dost, od 65 do 100 mm vodního sloupce podle nadmořské výšky (opravdu výjimečné byly roky 1997 a 2002 s následujícími povodněmi).
    Délka dne se pomalu krátí koncem měsíce o víc než půl druhé hodiny na 13,3 hodiny a tak nám slunce dopřeje jen 220 hodin slunečního svitu což je 12 % celoročního úhrnu.
Srpen je pro ovocné dřeviny měsícem druhého prodlužujícího růstu. Ještě stále není pozdě na přeroubování peckovin (slivoní, třešní a višní) letními rouby za kůru, mají-li tyto dřeviny ještě mízu. Druhá míza se využívá i k očkování (jádroviny, peckoviny - broskvoně se očkují až naposled). Očkovance z července zkontrolujte a ty s neujatými očky přeočkujte. Stromům, které jsou přetížené velkou úrodou ovoce, podkládejte větve podpěrami, aby se dřevo větví nepolámalo.
Mimo ostružin, malinoostružin a malin (odplozené výhony a nadbytečné nebo slabé výhony u všech těchto bobulovin odstraňujte těsně u země) začínají zrát remontantní jahody a aronie.
Pokračuje se ve sklizni letních odrůd jablek (např. DISCOVERY, MANTET), hrušek (např. CLAPPOVA, RADANA), broskví (např. REDHAVEN, MORAVIA), meruněk (např. VELBORA, VESPRIMA) a višní (např. MORELA POZDNÍ), sklízí se pozdní odrůdy rybízu (HEINEMANUV POZDNÍ), renklody (ALTHANOVA, ZELENÁ) a rané švestky (např. ČAČANSKÁ LEPOTICA, WANGENHEIMOVA). Monilií napadené plody otrhávejte a likvidujte, podobně odstraňujte i opadané plody, které bývají nahnilé a červivé. Třešně a višně můžete hlouběji zmladit a koruny podle potřeby prosvětlit, u meruněk mimo suchých, či povadlých větví raději mnoho neřežte. Zásah řezem u broskvoní by měl sledovat zkrácení výhonů o měkkou část posledního přírůstku, což umožní dobré vyzrání ponechaných pupenů.
Vysazují se jahodníky - půda by měla být dobře zásobena humusem a živinami. Před výsadbou prohlédněte dobře sazenice, aby nebyly napadené roztočíkem jahodníkovým (špatně rozvinuté, či pokroucené listy), nebo některými chorobami (houbové skvrnitosti). Vysazené rostliny by měly mít srdéčko těsně nad zemí. Pro bezpečnější ujmutí sazenic se doporučuje nastýlka (rašelina, řezanka apod.) k zadržení vláhy, ale mulčovací materiál by neměl přikrýt vysázené rostliny. Vysazovat je možno i na zahradnické folie - docílíte tím větší ranosti a stabilizace úrody. Vysazené rostliny vydatně zalije a povadlou sadbu před výsadbou ponořte kořeny do vody na několik hodin v chladnu a stínu (sklad, sklep). Když objevíte na plodech známky čerstvé červivosti, stříkejte proti druhé generaci obalečů u jádrovin, slivoní a broskvoní přípravky ZOLONE, nebo SUMMITHION SUPER, u zimních odrůd jabloní lze použít i účinný MOSPILAN.
V srpnu se ještě sklízí česnek - u paličáků je pomůckou pro stanovení správné doby sklizně napřímení stočeného konce stvolu a žloutnutí listů a u nepaličáků stadium, kdy rostliny poléhají a žloutnou jim listy. Sklízí se i cibule - tu nechte po vytáhání ze země (není-li vlhké počasí) 2 týdny na zahrádce doschnout. Podle potřeby se probírá ledový salát, plodová zelenina a kořenová zelenina. Fazol by se zráním semen vyčerpával a proto sklízejte včas rovněž fazolové lusky.
Vyštipujte zálistky tyčkových rajčat a koncem měsíce zaštípněte vrchol, aby vám plody i na vrcholu stačily do prvních podzimních mrazíků uzrát. Při zalévání dejte pozor na to, abyste neovlhčili listy - tato vlhkost může napomoci napadení plísní bramborovou, objevíte-li na spodních listech příznaky chorob, tak je olamujte a likvidujte.
Při teplém a deštivém počasí včas ošetřete rostliny rajčat a brambor (pozdní odrůdy) proti plísni bramborové - KUPRIKOL (0,5%), objevíte-li na rostlinách okurek příznaky napadení plísní okurkovou, použijte postřik přípravkem ALIETTE 80 WP. Příp. výskyt padlí na nati mrkve, či petržele, nebo na listech okurek je třeba likvidovat KARATHANEm (0,05%) a proti septoriové skvrnitosti listů celeru použít za vlhka CHAMPION 50 WP (0,6%).
Košťálová zelenina uvítá pohnojení draselným hnojivem, které podpoří dokonalý vývoj pevných hlávek a skladovatelnost. Pórek přihrňte zeminou, aby vybělení část byla co největší. Čínské zelí z červencového výsevu je potřeba v srpnu vyjednotit, jinak je možné čínské i pekingské zelí až do poloviny srpna vysévat (nebo vysazovat).
Stále ještě můžete na uvolněné zeleninové záhony vysévat salát, špenát, či ředkvičku k podzimní sklizni. Vysévají se i ozimé formy zelenin - hláv. kapusta, květák, cibule, salát pro přezimování. Koncem měsíce se doporučuje u růžičkové kapusty zaštípnout vrchol.
U okrasných rostlin využijte podobně jako u ovocných druhou mízu k očkování - např. růže, šeříky apod. Zvláště u růží pamatujte na příp. přeočkování keřů, u kterých se neujmula očka z červencového očkování. Zelenými řízky se v této době množí cypřišky, thuje, jalovce, dřišťály, pustoryly, skalníky, zimolezy, zlatice v pařeništi. Náročnější dřeviny - jako např. tisy vyžadují k zakořenění podmínky skleníkové množárny.
Tento měsíc je také vhodný na stříhání živých plotů z jehličnanů. Hřížit můžete vistárii, loubinec, břečťan, zimolez.
Do konce měsíce je možné rovněž vysazovat, nebo přesazovat mladé jehličnany s kořenovým balem. Vysázené dřeviny chraňte proti vyvrácení kolíkem tak, abyste nepoškodili kořenový bal. Rostliny po vysázení rovněž dostatečně zalijte a proti nežádoucímu výparu stíněte, nebo obalte rostlinu plátnem.
Řízkovat můžete i fuchsie a pelargónie (řízky nechte jeden den zavadnout), růstové vrcholy fuchsií se doporučuje zaštipovat a tvořící se plody včas odstraňovat. Z pokojových květin můžete ještě řízkovat např. filodendron, scindapsus - řízkům nechte vytvořit kořeny ve sklenici s vodou.
Sázejí se ocúny - květ je možno očekávat koncem září až začátkem října, šafrány se sázejí již na začátku měsíce. Bledulky, modřence a kosatečky je doporučeno v tuto dobu sázet do hl. 7 - 10 cm. Je vhodná doba i na vysazování narcisů - ty se mohou sázet po tulipánech, ale opačně (tulipány po narcisech) se to nedoporučuje. Přesazují se pivoňky - dejte pozor na hloubku výsadby (příliš hluboko vysázené nekvetou).
Trvalky můžete dělit a přesazovat po odkvětu. Ve druhé polovině měsíce se též na záhon vysazují některé dvouletky z červnového a červencového výsevu - sedmikrásky, pomněnky, macešky, náprstníky, zvonky a zimní fialy.
O trávník je nutné v tomto měsíci stále pečovat - pravidelný pokos, zálivka a přihnojení - na potlačení růstu dvouděložných plevelů chemickou cestou se používají herbicidy LONTREL 300, nebo STARANE 250 EC. Plevele by měly mít dostatečně vyvinuté listy, po pokosu stříkejte ne dřív, než za týden. Je i vhodná doba na založení nového trávníku, výsev nezapomeňte pravidelně zalévat.

 

ZÁŘÍ

    Ponenáhlu končí vyhřívání na sluníčku, trochu naděje může být v babím létu. Průměrná teplota je necelých 14 oC v nížinách a v podhorských polohách jen něco přes 11 oC a bude dále klesat dosti rychle.
    Půda je nyní na povrchu teplejší než ovzduší má okolo 18 oC a v jednom metru je teplota jen o dva stupně nižší. Půdní teploty se začínají obracet - čím hlouběji tím bude tepleji.
    Snížil se i objem dešťových srážek, v nížinách na 50 mm, ve vyšších polohách na 86 mm vodního sloupce. Náročnější rostliny musíme zavlažovat.
    Den se výrazně zkrátil na 11,45 hodin a dostáváme se do období rovnodennosti. Také slunce svítí jen 150 až 190 hodin, což obnáší 10 % celoročního slunečního svitu.
Září je svými prvními dvěma dekádami posledním letním měsícem roku. Nemáte-li ještě vysázený jahodník, je možné ještě během měsíce sázet a zvláště v jeho druhé polovině využít proměnlivosti počasí a větší vlhkosti. Sazenice by ale měly být dobře vyvinuté. Sklízejí se odrůdy měsíčního a remontantního jahodníku (např. LIDKA, OSTARA), remontantní maliny (např. ADA, MEDEA) a beztrnné ostružiny. U remontantních jahodníků ponechte na rostlinách koncem měsíce jen vyvinuté plody, stvoly s květy nebo poupaty vyštípněte, aby se rostliny nevysilovaly.
Až do poloviny měsíce můžete očkovat broskvoně na semenáček - zvláště v době vlhka bývá dostatek mízy. Rybíz je možné v této době řízkovat.
U maliníku odstraňte odplozené výhony (do poloviny měsíce), ponechané ošetřete fungicidem.
Sklízejí se podzimní (ALKMENE, DESERT) a raně zimní (SPARTAN, SELENA apod.) odrůdy jablek, hrušky (DIANA, NELA), renklódy (ALTHANOVA, ZELENÁ), švestky (např. DOMÁCÍ, TULEU GRAS), pozdnější broskvoně (LEDNICKÁ ŽLUTÁ, MARTINA), pěstitel vinné révy začíná s vinobraním.
Včas si překontrolujte stav a pevnost žebříků, které budete pro sklizeň potřebovat, připravte si dostatek obalů na ovoce (přepravky omyjte 5 % sodou) a překontrolujte stav skladovacích prostor.
Zjistíte-li u švestek výskyt šarky s nechutnými plody bez cukru, vykopejte strom i s kořeny a spalte, aby nedošlo k přenosu virózy na další stromy.
Červivé, či jinak poškozené plody, opadané pod stromy, posbírejte a odstraňujte co nejdříve. Sklízíte-li ovoce pomocí pytlíkového česáčku na tyči (tam, kde nelze použít žebřík), trhejte plody jednotlivě, jinak (při trhání více plodů najednou) může dojít k nežádoucím otlakům a následnému hnití při skladování. Při sklizni plodů rovněž odřezávejte suché a polámané, nebo zasychající větve.
U vinné révy se během září dokončuje osečkování, aby se podpořilo dozrávání a vývoj hroznů. Po provedeném řezu révy stříkejte ještě proti padlí a perenospoře a tam, kde jsou potíže s hořkou pihovitostí jablek, proveďte poslední ošetření KALKOSOLEM 25, nebo roztokem ledku vápenatého - vždy v koncentraci 1% 14 dnů před sklizní. K potlačení sazovitosti jablek stříkejte stromy s jablky SYLLITEM (0,2%) tři týdny před sklizní, nebo EUPARENem MULTI ve stejné koncentraci - stačí 10 dnů před sklizní.
Do poloviny měsíce je možné na uvolněné zeleninové záhony vysévat vhodné plodiny (hrách, lupina, vikev, hořčice apod.) na zelené hnojení. Vzešlý porost alespoň jednou týdně důkladně zalijte a v případě, že rostliny do doby rytí přerostou, tak je nejdříve posečte, nebo uválejte, aby se snadno zarýval.
Začátkem měsíce se pokračuje ve sklizni cibule (ze sazečky i ze semen). Sklízejí se brambory - suché a přebrané, zbavené těch, které byly při sklizni mechanicky, nebo škůdci porušené, či napadené chorobami skladujte nejlépe ve vydezinfikovaných přepravkách. Skladovací teplota (nejlépe tmavý, větratelný sklep) by měla být zpočátku naskladnění brambor 10 - 15 oC, během skladování potom 3 - 5 oC, pod tuto hranici by teplota neměla klesnout.
Můžete ještě vysévat ředkvičky pro sklizeň v polovině října (ochrana proti dřepčíkům netkanou textilií vám vytvoří rovněž příznivé mikroklima k růstu a vývoji rostlin). Též si můžete vysít kopr a špenát a záhon pro případ výskytu nepříznivého počasí překrýt foliovým krytem (pro svoji potřebu můžete některé rostliny nechat na záhonu dozrát a sklidit semena pro výsev v příštím roce). V září se rovněž vysazuje česnek, na stejné místo by měl přijít po sobě nejdříve po pěti letech. Nedoporučuje se ani sázet česnek po cibuli, póru, po bramborách, nebo po rajčatech. Sadbu si raději nakupte v seriozních, osvědčených obchodech a v případě, že nemáte záruku zdravotního stavu, mořte stroužky proti háďátku zhoubnému (SULKA) a proti houbovým chorobám (FUNDAZOL). Sadbu máčejte nejdříve v roztoku Sulky (5%) po dobu 6 - 12 hodin, potom ve Fundazolu (0,2%) 20 minut - opačný postup (nejdříve Fundazol a potom Sulka) se nedoporučuje. K výsadbě použijte jen největší stroužky z obvodu cibulí, sázejte do připravené půdy do hl. 6 - 8 cm (řádky 25-30 cm, vzdálenost v řádku 8 cm). V případě, že v září nestihnete česnek zasázet, nebo vám to počasí neumožní, máte možnost ještě do poloviny října.
Sklízí se fazol na semeno a to takovým způsobem, že se celé rostliny uříznou těsně u země a s lusky se zavěšují na suchém, dobře větraném místě. Zde se ponechávají až do úplného uschnutí. Ozimý salát se vysévá do 10. září, špenát pro jarní potřebu do 15. září. Na přezimování si můžete vysít i semeno ozimého květáku (ARKTUR).
Do kořenáčků, či petrželových děrovaných nádob (petrželáků) přesaďte petržel (listovou i kořenovou) - do každého kořenáče natěsnejte co nejvíce rostlin (jako substrát postačí písčitá kompostovka). Do příchodu mrazů nechte osázené kořenáče a nádoby venku na zahrádce a zapusťte je do země až po okraj, důkladně zalijte. Rovněž zasaďte do kořenáčů pažitku a obě tyto zeleniny budete moci sklízet během celé zimy.
Na mrkvi se objevuje již druhá generace pochmurnatky mrkvové a klade vajíčka (již od poloviny srpna). Proto je třeba včasné nakrytí netkanou textilií, abyste neměli červivou mrkev. Netkanou textilii ponechte rovněž do poloviny září na porostu póru, kde může škodit vrtalka pórová. Podrobněji si o tomto škůdci pórku přečtěte v příspěvku V. Žateckého. Proti septorióze celerových listů pokračujte v ošetřování měďnatými fungicidy (KUPRIKOL 50, nebo CHAMPION 50 WP) v konc. 0,6 - 0,8 %.
V září se ještě vysazují dvouletky - macešky, hvozdíky, pomněnky, sedmikrásky, dělením trsů se rozmnožují a přesazují trvalky, (u nich odstraňujte průběžně odkvetlá květenství). Z cibulovin se v tomto měsíci vysazují nejdříve krokusy, ladoňky a narcisy, v polovině září lilie a koncem měsíce se ve výsadbě cibulovin na zahrádce pokračuje hyacinty a tulipány (ty snesou i říjnovou výsadbu). V září též vyryjte rané odrůdy mečíků a v suché větrané místnosti je nechte doschnout.
Růže prostříhejte a odstraňujte odkvetlé květy i s konci výhonů, odstraňujte též výhony plané, vyrůstající z podnože. Jehličnanům dopřejte koncem měsíce hodně zálivky, aby dobře přečkaly zimu. Začínají se sázet okrasné dřeviny. Nástup do květu u měsíčku pro příští rok urychlíte tak, že semeno již v druhé polovině září vysejete na záhon. Pokojové květiny z místa jejich letního pěstování přenášejte na zakryté verandy, či lodžie a nebo do skleníku - kaktusy a tučnolisté květiny jsou choulostivé i na malé noční mrazíky - ty ukliďte nejdříve.

 

ŘÍJEN

    Vyrovnané počasí minulých dvou - tří měsíců se stává vzpomínkou, proměnlivost je téměř aprílová, navíc dlouhodobá. Průměrná teplota je už pod 9 oC v nížinách a v 600 m n. m. jen 6 oC.
    Klesá i teplota půdy na povrchu, na konci října je jen 7 oC, ta s hloubkou stoupá - ve 20 cm je 7 oC, v 60 cm přes 9 oC a v jednom metru je stále teplo - 12 oC. Tyto podmínky jsou ideální pro zakořeňování nově vysazených stromků a keřů, neváhejte ani s teplomilnými meruňkami a broskvoněmi.
    Dešťových srážek je také málo, od 47 mm v nižších polohách po 76 mm v nadmořské výšce 800 m.
    Slunce je stále skromnější, nad obzorem je jen 10 hodin a z toho svítí na zem 100 až 115 hodin což je pouhých 6 % celoročního úhrnu.
Říjen dává svojí proměnlivostí počasí každému najevo, že je již opravdový podzim. Pokračuje se ve sklizni jádrovin - zimní odrůdy jablek (TOPAZ, GOLDEN DELICIOUS ap.), hrušní (DICOLOR, LUCASOVA ap.). Pěstovaných odrůd jádrovin je velké množství a každá odrůda má svoji správnou sklizňovou zralost, ze které při sklizni vycházejte. Od poloviny října se mohou sklízet kdoule - správný termín sklizně je tehdy, když začnou opadávat.
Sklízejte nejlépe za sucha citlivým oddělením plodu od plodonoše. Od vyrosení plodů na hromadách venku se již upustilo, neboť takto ošetřené plody neměly i přes lepší vzhled (lepší vybarvení) tak dlouhou skladovatelnost a bylo u nich pozorováno větší napadení houbovými chorobami na skládce. Ovoce je doporučeno sklízet se stopkou a ve vydezinfikovaných obalech ukládat do chladných, větraných prostor, odkud je budete přenášet na zimní uskladnění. Pro uskladnění vyberte jen kvalitní plody, ostatní zpracujte podle potřeby.
Skladovací prostory zimního uskladnění ovoce by měly být vydesinfikovány (vysířeny), jak již bylo uvedeno v radách červencového kalendária, sklad by neměl promrznout (teplota při zimním skladování by měla být 2 - 4 oC, na jaře okolo 6 oC, maximálně 8 oC), vzdušná vlhkost by měla být dostatečně vysoká (80 - 90 %). Ovoce neskladujte společně s bramborami, ani se zeleninou.
Po sklizni přihnojte ovocné rostliny kompostem, nebo umělými jednosložkovými hnojivy (draselná a fosforečná), půdu okolo keřů a stromků bobulovin mělce zkypřete a odplevelte. Odplozené výhony maliníku a ostružiníku odstraňte. Na kmenech slivoní obnovte lepové pásy, které zabraňují píďalce podzimní vylézt do koruny, stromy peckovin zbavte moniliozních plodů a kmeny jádrovin lepenkových pásů (likvidací zničíte zde ukrytá stadia škodlivého hmyzu).
V druhé polovině měsíce začínají ovocné školky s prodejem ovocných stromků a pěstitelé doplňují zahrádku výsadbou dalších ovocných dřevin. Nejšetrnější způsob výsadby by byl tzv. "ze země do země", ale to nám nákup ve školce neumožňuje. Proto je doporučeno nakoupenou sadbu (stromky a keře) před vlastní výsadbou ponořit na 1 den do vody. Na optimální délku upravte kořeny i nadzemní část, při výsadbě stromek fixujte k opěrnému kůlu, jehož část, která bude v zemi, jste předem impregnovali opálením. Při výsadbě dbejte na to, aby místo štěpování zůstalo volně nad zemí. Nemáte-li u zahrádky oplocení, obalte kmínek pletivem, nebo podobným chráničem proti ohryzu zvěří. Vysazené stromky a keře důkladně zalijte. Ovocnou sadbu můžete sázet až do konce listopadu. Výsadbu broskvoní na definitivní stanoviště odložte až na jaro, na podzim koupené stromky na zahrádce založte do země. Podobně postupujte u sadby vinné révy, ořešáků, kdouloní a ostružiníku - počkejte až na jaro.
Koncem měsíce se provádí postřik proti vlnatce krvavé (ZOLONE, SUMMITHION SUPER, při větším výskytu MOSPILAN). V místech výskytu hryzců obalte kořenovou soustavu košem z pletiva, které po vysazení bude svojí manžetou vyčnívat nad zem.
Je hlavní období sklizně košťálové (zelí na skladování a zelí kruhárenské bíle i červené se sklízí již začátkem měsíce), ale i listové zeleniny. Vlhké počasí měsíce je příznivé pro dorůstání kořenů a proto se sklizní kořenové zeleniny počkejte do konce měsíce. Skliďte letní pórek a dokončete sklizeň plodové zeleniny. Rajčata, která by již nedozrála (nevybarvená) můžete použít na zpracování do čalamád. Kořenovou zeleninu sklízejte za sucha, aby kořeny byly suché. Nať odstraňujte, aby kořeny nevadly. Poškozené kořeny vyberte pro blízkou spotřebu, skladujte pouze zdravé, neporušené kořeny. Ty skladujte ve větraném chladném sklepě, nejlépe ve vlhkém písku. Mrkev na delší skladování je dobré umístit do krechtů, zakrytých zeminou, pouze kořeny k brzké potřebě dávejte do sklepa. Kořeny nedávejte do igelitových sáčků, kde by vám tato zelenina shnila.
Část potřeby zeleniny pro kuchyňskou přípravu naložte očištěné a upravené do mrazáku, nadbytek zelí nakrouhejte a naložte do nádob ke kysání.
V říjnu přicházejí již ranní mrazíky. Nespotřebovali-li jste řapíkatý celer ze zahrádky do nástupu mrazu, založte jej ve sklepě. Čekanka salátová snese mráz do -6 oC a proto se doporučuje při hrozícím poklesu na tuto kritickou hranici rostliny sklidit i s kořeny, odstranit vnější listy a založit do písku ve sklepě - při dobrých skladovacích podmínkách vám zde vydrží do ledna. Kadeřávek nechte několikrát přejít mrazem v noci (získá na chuti), naopak kedluben (pro zimní využití) musíte sklidit dříve, než jej noční mráz ohrozí. Bulvy se skladují nejlépe v krechtech z hlíny, při skladování ve sklepě ukládejte bulvy i s kořeny do vlhké země, či písku.
Salát na přezimování (např. HUMIL) ze zářijového výsevu vysazujte již v první polovině října - nejlépe do brázd 10 cm hlubokých, aby byly rostliny ochráněny před zimními větry. Koncem měsíce se vyrývá křen, protože ze zmrzlé půdy by nešel dobývat. Kořeny k uskladnění se zakládají do vlhkého písku ve sklepě. I když černý kořen a petržel snesou mráz, skliďte tyto zeleniny již rovněž koncem října, neboť byste měli také problémy s dobýváním. Také celer skliďte před příchodem mrazu a bulvy zakrechtujte, nebo uložte v chladném sklepě. Ozimé odrůdy pórku (ELEFANT, POLLUX) snesou pokles teplot i pod -15 oC.
Růžičková kapusta, o které se traduje názor na téměř největší mrazuvzdornost mezi zeleninami, má i odrůdy (např. KARPO), které je třeba sklidit již koncem října, zatímco např. známá ZÁVITKA zimu vydrží.
Před mrazem je potřebné také chránit zářijové výsevy mrkve nejlépe dvojitou vrstvou chvojí. Před mrazem je nutné rovněž sklidit papriky a rajčata z fóliáku a skleníku, zatímco se může zde pod sklem salát, cibule na zeleno, či ředkvička vysévat po celý říjen a ještě o vánocích si na čerstvé zelenině pochutnávat.
Říjen je rovněž měsícem výsadby okrasných dřevin, stálezelené a jehličnany je možné vysazovat do konce měsíce. Vysazují se též opadavé listnáče na tvarované živé ploty, při požadavku na širší živý plot se vysazují 2 řady těchto dřevin. Na osázení pergol některými druhy popínavých rostlin a na vytvoření rostlinné stěny z těchto pnoucích rostlin je v tomto měsíci také vhodná doba - loubinec, lonicera.
V tomto období se řízkují fuchsie, řízkovance muškátů ze září přesazujte a příp. zaštipujte (při dosáhnutí výšky 10 cm), na rozřízkování můžete použít i balkonové květiny, které z jejich letního stanoviště uklízíte a odnášíte na přezimování. Řízky rododendronů, které jste nařízkovali začátkem léta a nyní mají kořeny, sázejte do pařeniště. Z popínavých rostlin, které setrvávají přes zimu na konstrukci a které nyní vyvazujete, můžete odebírat zimní řízky. Také mladé výhony pnoucích růží vyvazujte ke konstrukci, staré výhony, na nichž byly květy zakraťte aspoň na 5 cm od hlavního stonku a rostliny prořežte, u keřových růží proveďte celkové zakrácení o cca 1/3 a nakopčení.
Můžete sázet keřové i stromkové růže - u keřových sázejte tak hluboko, aby místo očkování bylo dostatečně zakryté zeminou. Přichází také doba ošetření vodních ploch na zahrádce - jezírko vyčistěte a napněte přes něj síť, aby do něho nepadalo listí a jiné zbytky vegetace. U chryzantém vyštipujte přebytečná poupata, u košatých typů střední poupě pro dobré rozvětvení. Rostlinám, choulostivým na namrznutí připravte zakrytí u země (plamének), ale i nad zemí (např. vistárie). Cibule a hlízky cibulovin a hlíznatých květin vybírejte z půdy - mečíky, dosny, hlíznaté begonie - a nechte je doschnout na dobře větraném a bezmrazém místě, potom uložte na místa, vhodná k přezimování. Trvalky přihnojte kompostem a husté, nebo staré trsy rozdělte. Choulostivější druhy mobilní zeleně, které byly přes léto umístěné na zahrádce, také ukliďte.

 

LISTOPAD

    Listopadem končí podzim, bývá z toho dušičková a mlhová nálada. Také průměrné teploty poklesnou na 4,3 oC v nížinách a pod 2 oC ve vyšších polohách.
    Také půdní teplota klesá v průměru o tři stupně, takže na konci listopadu je na povrchu jen 2,2 oC a v 60 cm 6,5 oC, ale v jednom metru ještě 8,2 oC, využijte toho k vysazování.
    Vodních srážek, někdy již i sněhových není mnoho - od 36 do 68 mm vodního sloupce, ale bláta je z nich nadbytek, protože nic nechce vysychat.
    Délka dne se ještě o něco zkrátila na 8,25 hodin a sluneční svit je doslova chudý, jen okolo 50 hodin, to je pouhé 3 % z celoročního úhrnu.
Listopad svým chladnějším, vlhčím počasím umožňuje na zahrádce přesazovat ovocné stromky - např. jádroviny můžete vysazovat až do zámrazu. Vysazujete-li maliník, seřízněte výhony hned po výsadbě (na 30 cm). Tímto zásahem budete aktivovat pupeny u kořenů k tomu, aby rostliny na jaře vyrašily v nové pruty.
Z révových keřů se sklízejí poslední hrozny pozdních odrůd. Půda se po sklizni u keřů kypří, keře můžete přihrnout zemí, nebo kompostem. Všechno spadané listí shrabte a ukliďte, neboť poskytuje zimní úkryt škůdcům a může být infikováno spórami houbových chorob. Chorobami napadené listí se likviduje ohněm, ostatní je možné zkompostovat s dalším materiálem, bohatším na dusík (spadané listí obsahuje dusíku velmi málo a proto se současně do kompostu přidává rohovina, nebo močovina).
Po opadu listů na zahrádce se používá také tzv. podzimní asanační postřik KUPRIKOLEM (0,6%). Při tomto zásahu se postřikují stromy, keře a opadané listí na zemi. Larvy vlnatky krvavé se na přezimování stěhují ke kořenům stromů - proto k patám stromů nasypte prachové vápno, které tyto larvy hubí. Kontrolujte lepové pásy proti píďalkám a v případě, že lep již přestává lepit, tak jej obnovte.
Ovocné stromy pohnojte kompostem mělkým zapravením do půdy, u mělce kořenících (meruňky, broskvoně, či jádroviny na typových podnožích) však velmi opatrně, abyste nepoškodili kořeny. U nově vysázených stromků a mladých rostlin nahrňte půdu a kompost ke kmínkům a ponechte takto do jara. U bobulovin se osvědčilo mulčování půdy různou organickou hmotou (odřezky dřeva, hobliny, sláma, listí). Tato hmota se nastýlá buď přímo v surovém stavu, nebo po zkompostování, kdy se využije uvolnění živin současně k hnojení.
Dosud nesklizenou mrkev urychleně skliďte, jakož i příp. celer a kořenovou petržel, které vám ze října zůstaly ještě v půdě. Po očištění kořenů a zbavení listů můžete tyto zeleniny ukládat do písku ve sklepě. Černý kořen nastelte ochrannou vrstvou (listí, nebo hnůj) do výše 20 cm. Pro zvýšení izolační schopnosti této vrstvy nastýlaný materiál načechrejte. Po tomto opatření můžete sklízet podle potřeby i v zimě. Před silnými mrazy založte ze zahrádky do sklepa čínské zelí. Uvolněné záhony po sklizni vyčistěte od rostlinných zbytků a plevelů a hluboko zryjte. Podle možností rozvezte na zryté záhony kompost.
Na zahrádce vám zůstávají v zemi zimní odrůdy růžičkové kapusty, hlávkové kapusty (ARKTA), kadeřávek, salát, česnek. Hrozí-li holomrazy, je dobré tyto rostliny chránit listím, chvojím, nebo slamnatým hnojem. Ke konci měsíce založte v pařeništi, nebo ve sklepě pór a na rychlení si připravte rebarboru. Rostlinu rebarbory po vyrytí z půdy i s balem (když již jí odumřou listy) uskladněte přechodně na chladném místě (stodola apod.). Kořeny chraňte proti vyschnutí, případný mráz pouze stimuluje rašení rostliny. Tu přenášejte do sklepa až tehdy, kdy ji budete chtít rychlit.
Listopadové počasí obvykle umožňuje dosázet keře růží, ale i některé cibuloviny, které nejsou příliš náročné na délku, potřebnou k zakořenění - cibulovité kosatce, snědek, či modřence. Všechny keře růží nahrňte zeminou s kompostem (aspoň 20 cm nad místo očkování), bujné výhony seřízněte před nahrnutím asi o 1/3. Stromkům růží se po opatrném ohnutí k zemi upevňují korunky, po svázání se zakrývají chvojím, listím či slámou a kopčí zeminou. Nelze-li kmínek ohnout, obalte pečlivě celou korunku i s místem očkování silným papírem a dobře zavažte. Chvojím, nebo podobným materiálem zakryjte na zimu rovněž choulostivější rostliny na skalce a dvouletky, které by měly příští rok kvést. Stonky trvalek ořežte a ořezané zbytky se semeny ze zahrádky odstraňte. Jestliže nemrzne, tak stálezelené dřeviny a jehličnany na zimu důkladně zalijte. Živé ploty jehličnanů máte možnost ještě tento měsíc tvarovat, koncem měsíce se můžete pustit do prořezávání okrasných dřevin. K tomu, aby byla co nejlépe využita zimní vláha okrasnými dřevinami, proveďte obrytí. U listnatých keřů se toto kypření provádí po opadu listí, které kypřením mělce zapravíte do povrchové vrstvy půdy. Také k rododendronům a azalkám přihrňte listí, nebo listí s rašelinou. Některé okrasné dřeviny jsou zvlášť citlivé na holomrazy (tamaryšky, komule, ibišky) a proto doporučujeme tyto rostliny chránit nakrytím asi 20 cm vrstvy listí na zemi v místě, kde je možné předpokládat kořeny. Mimo namulčování slamou u plaménku můžete nadzemní část rostliny do výše 1,5 m obalit proti účinku východních větrů. Provádí se to zvláště u velkokvětých typů, aby rostliny nezmrzly až k zemi.
Mečíkové hlízy před uskladněním očistěte v době, kdy lze starou hlízu snadno oddělit od lůžka nové hlízy (odstraňte zbytky stonku, usušte) a přeneste do místnosti, kde budou přezimovat. Vhodné je i před uskladněním hlízy suchou cestou (zaprášením) namořit. Přezimujte je nejlépe na plochých lískách (nejvíce 2 vrstvy na sobě pro snadnou kontrolu) v podmínkách sucha a dobrého větrání za teplot 5 - 10 oC.
Hlíznaté a cibulnaté květiny, které vám zůstávají v půdě přes zimu, nakryjte 6 cm vrstvou kompostu. Trávník, na kterém vám zvlášť záleží, můžete na zimu pokrýt vrstvou kompostové zeminy (cca 5 cm) proti vymrzání. Vodní rostliny (lekníny apod.) přeneste na místo jejich přezimování (např. sklep s teplotou do + 5 oC). Všechny vodní nádrže vypusťte a naplňte listím, kádě po vylití vody naplňte rašelinou. Koncem měsíce ošetřete rovněž vodovod na zahrádce (vyprázdnění, obalení trubek vystupujících z půdy vrstvou slámy, obalení kohoutků).

PROSINEC

    Poslední letošní a první zimní měsíc je tady a průměrné teploty se pohybují těsně nad nulou a budou se dále snižovat. Jako obvykle je na každých 100 m nadmořské výšky chladněji asi o 1/2 oC.
    Začátkem prosince je na povrchu půdy tak asi 0,7 oC, ale o Vánocích jen -1,5 oC, zato v metrové hloubce je teplota ještě nad 4 oC.
    Atmosférické srážky, ponejvíce sněhové, jsou v nížinách od 36 mm po 78 mm ve výšce 800 m n. m.
    Se slunečním svitem obloha nehazarduje a ony 2 % z celoročního úhrnu nás potěší jen necelých 50 hodin, to je nejméně v celém roce.
Prosinec i tehdy, když na zahrádce neleží sníh, není ani zamrzlá půda a svítí slunce, přináší majiteli zahrádky více času, než kdykoli jindy během roku již proto, že se začíná již po 16. hodině šeřit a ráno se rozednívá relativně později. Většina prací na zahrádce je již hotová a blížící se zimu prozrazuje i některé ptactvo (sýkorky), které stále častěji nalétá k lidským obydlím. Nezapomeňte jim vyvěsit krmítko - připevňujete-li ho na kůl, který ze zahrádky na jaře odstraňujete, zatlučte jej včas, dokud půda není ještě zamrzlá. Při přikrmování pěvců dbejte na to, aby krmivo nezvlhlo.
Z ovocných stromů můžete odstraňovat mumifikované (ty jsou na bezlistých stromech snadno viditelné) a jinak poškozené zapomenuté plody, odstraňte všechny opadané plody pod stromy a můžete podle přízně počasí začít oškrabávat starou borku z kmenů rovnou na plachtu, u stromu podloženou. Všechny oškrábané části palte.
Od poloviny měsíce se již mohou řezat rouby pro jarní přeroubování ovocných stromů. Již začátkem měsíce (na sv.Barboru) je dobré pro ozdobu bytu nařezat několik výhonů planých třešní se zjevnou násadou květních pupenů, nebo trnek pro domácí rychlení ve váze. Ty vám do vánoc v teple vykvetou. Chcete-li spíše květ žluté barvy, ostříhejte na zahrádce z keře několik proutků forzýtie (stačí 10. prosince) a namočte je celé na půl dne v teplé (35 oC) vodě. Po ošetření dejte proutky do vázy s vodou, kterou umístíte v teple. Teplá vodní lázeň pomůže i barborkám z třešní, či trnek.
Před příchodem mrazů si zkontrolujte uskladnění přípravků na ochranu rostlin - tekuté vám nesmí zmrznout, sypké nesmí zvlhnout.
Prostory s uskladněným ovocem často větrejte, skladované ovoce kontrolujte, plody se znaky napadení hnilobou vybírejte a poškozené likvidujte. Pro vypěstování nových sazenic révy a pro potřebu roubování odeberte ještě před příchodem mrazů réví. Je období rychlení některé zeleniny - ve tmě puky čekanky salátové a na světle pažitku, kadeřavou petržel, mangold. Bezmrazých dnů využijte ke sklizni kadeřávku, růžičkové kapusty, či zimního pórku ze záhonů, které jste minulý měsíc zakryli (slámou, chvojím apod.). Nezapomeňte pravidelně kontrolovat uskladněnou zeleninu. Na ochranu proti myším rozmístěte na vhodná místa pastičky s atraktivními (ne však jedovatými) návnadami. Při teplotách nad nulou větrejte hodně pařeniště se zeleninou (zimní endivie apod.).
Ve dnech, kdy nemrzne, zalijte ještě stálezelené rostliny zvláště tehdy, byl-li podzim sušší. Dřeviny, choulostivější na rozlámání váhou sněhu (jehličnany) svažte. Zasněžená zahrada ulevuje zahrádkáři od té pravé fyzické práce a umožňuje mu v klidu se zamyslet nad svými pěstitelskými úspěchy, nad pěstováním v příštím roce, nad potřebou zakoupení potřebných hnojiv, semen a sadbového materiálu. Tuto klidnější dobu může pěstitel využít ke studiu literatury (zahrádkářské nakladatelství Květ v časopise Zahrádkář uvádí širokou nabídku knih, videokazet a PC-nosičů) a k návštěvám zahrádkářských školení, kde načerpá nové teoretické poznatky a připraví se na novou vegetační sezonu.

 

 

 

 

TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek