Zahradkáři osada č.9 Suchá

Zahradkářská osada se nachází v Havířově, Prosřední Suché na ulici Stará, vedle evangelického kostela. Zahrada byla založena před rokem 1966. Pozemky byly převedeny na MěstNV v Havířově a dány do užívání naši organizaci. Několik členů jíž delší dobu byli majiteli pozemků, ostatní členové v roce 2006 odkoupili pozemky od PF do osobního vlastníctví.

V současné době je stav po úplatném převodu pozemků do vlastníctví jednotlivých záhrádkářů.

Všichni uživatelé pozemku jsou i jejich vlastníky.

členové naši	osady
Alexová	Jana
Antala	Peter
Antesová	Jaroslava
Bártek	Josef
Bobocová	Jaroslava
Csernak	Atila
Dudová	Irena
Feberová	Hilda
Ferfecki,ing.	Robert
Foldynová	Miluše
Garčinská	Jarmila
Herec	Richard
lJančařík	František
Jurczek	Karel
Kafková	Monika
Kaniok	Marcel
Kociolek	Jan
Konečný	Jaroslav
Kossányi	Alexander
Kraina	Karel
Křetinský	Roman
Kuběna	Alois
Kubíček	Miroslav
Macura	Robert
Madecká	Marika
Maindová	Lenka
Nemová	Danuše
Nevečeřalová	Marie
Nieszporek	Petr
Nováková	Romana
Páč	František
Pater,Bc	Leoš
.Ryška	Jan
Staruchová	Naděžda
Strnadelová	Svatava
Šlachta,ing	Milan
Špoková	Jana
.Urbánek	Jiří
Urbánek	Rostislav
Vala,ing	Milan
Zajaczek	Stanislav
Zieleznik.	Emil
Žiška	Peter

Hospodářské úseky od 30. 7. 2011
Jančařík	František	Mainda	Roman	Macura	Robert	Zajaczek	Stanislav
Bobocová	Vilma	Alexová	Jana	Bártek	Josef	Antala	Peter
Feberová	Hilda	Herec	Richard	Foldynová	Miluše	Antesová	Jaroslava
Garčinská	Jarmila	Jurczek	Karel	Kaniok	Marcel	Csernak	Atila
Kafková	Monika	Kociolek	Jan	Konečný	Jaroslav	Dudová	Irena
Madecká	Marika	Kraina	Karel	Kossányi	Alexander	Ferfecký.	Robert
Nevečeřalová	Marie	Křetinský	Roman	Kubíček	Miroslav	Matyášová	Alena
Novaková	Romana	Kuběnová	Irena	Nieszporek	Petr	Ryška	Jan
Staruchová	Naděžda	Maindová	Lenka	Pater	Leoš	Strnadelová	Svatava
Vala.	Milan	Nemová	Danuše Špoková		Jana	Šlachta.	Milan
Žiška	Peter	Páč	František	Urbánek	Rostislav	Urbánek	Jiří
				Zielezník	Emil

O S A D N Í Ř Á D

zahrádkové osady ZO ČZS č.9 Havířov – Prostřední Suchá

č.org ČZS 708018

1. Zahrádková osada se nachází v katastru obce Havířov–Prostřední Suchá na pozemcích parcelní č. 345/1-73 o celkové výměře 21 410 m² a na pozemcích parc.č. 341/1-8 o výměře 2090 m², a jsou ve vlastnictví jednotlivých členů ZO ČZS , dále na pozemků 347/1-3 o výměře 679 m², který je ve vlastnictví Statutárního města Havířov a 2610 o výměře 520 m², který je ve vlastnictví OKD,a.s. (Část 74 m²je pronajato ZO jako přístupová cesta).

Zahrádková osada byla zřízená v roce 1966 – rozhodnutí o přípustnosti staveb zahradních altánů v zahrádkové kolonií vydal Městský národní výbor Havířov dne 9.června 1966 pod čj.výst. 370/66-Andr. Zahrádková osada byla ve správě ZO ČZS č.12 do 31.12.1992. Od 1.1.1993 byla ZO ČZS č. 12 rozdělena a zahrádková osada na parc.č. 345 a 341 v Havířově-Prostřední Suché je ve správě ZO ČZS č.9.

Identifikační číslo 67341357 bylo ZO ČZS č.9 přiděleno Českým statistickým úřadem 8.4.1998.

2. Pozemky parcelní č. 341/1-8 a pozemky parc. č. 345/2-72 jsou v soukromém vlastnictvím jednotlivých členů ZO. Pozemky parc. č. 345/1 a 345/73 jsou spoluvlastnickým podílem členů ZO.

3. Členové ZO ČZS (dále jen uživatelé - majitelé) jsou oprávnění užívat pozemky (dále jen zahrádky) v zahrádkové osadě podle kupních smluv, uzavřených dle § 5 odst. 5 zákona č.95/1999 Sb. K pozemkům prodávaným dle těchto kupních smluv má stát podle § 10 zákona č.95/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, předkupní právo jako právo věcné. Pozemky, na níž je státem uplatněno předkupní právo nesmí kupující učinit předmětem zástavního práva. Před uvažovaným převedením pozemků, včetně spoluvlastnických podílů na jiného vlastníka, musí majitel, člen ZO ČZS, písemně požádat Pozemkový fond ČR o vyjádření s tímto převodem, písemně zaslat nabídku na základě § l0 zákona č.95/1999 Sb. Předkupní právo státu není tímto převodem dotčeno.

Žádost musí dána na vědomí výboru ZO ČZS. Nový vlastník musí být členem naší ZO.

4. Ke společnému užívání uživatelů pozemků v zahrádkové osadě slouží: cesty, chodníky a oplocení pozemku a dále společný přívod vody a el.rozvodu. Společná zařízení byla vybudována z účelových příspěvků členů a společné činnosti.

5. Osada tvoří organizační a hospodářský celek zahrádek společně oplocených, sloužících k pěstování

zeleniny, květin, jakož i keřů, ovocných a okrasných stromů a současně ke společenskému vyžití a

zdraví uživatelů a příslušníků jejich rodin a domácností.

II.

Správa osady

1. Správu osady tvoří výbor ZO ČZS č.9 a je demokratickou samosprávou a zastupitelskou složkou.

Záležitosti osady vyřizuje výbor základní organizace volený na členské schůzi ZO.

Osada je z hlediska správy rozdělena do pěti „hospodářských části“. Každou část spravuje hospodář, který

zastupuje členy ve výboru ZO.

2. Správa osady zejména:

a) organizuje výstavbu osady podle plánů a příslušných povolení, spravuje a udržuje provozuschopnost společných zařízení,

b) dbá na dodržování osadního řádu ve znění stanov. V případě hrubého nebo opakovaného porušování Osadního řádu rozhodne výbor ZO o opatření a projednání dle Občanského zákoníku,

c) dbá na to, aby nedošlo k neoprávněnému disponování s pozemky v zahrádkové osadě,

d) organizuje obstarávání a distribuci zahrádkářských potřeb pro členy osady,

e) zabezpečuje informovanost členů osady podle významu a to formou členské schůze, osobně, nebo jiným obvyklým způsobem např. prostřednictvím vývěsky na zahradě,

f) vede pořadník zájemců o členství v ZO ČZS a schvaluje jejích přijetí.

3. Členové správy osady mají v odůvodněných případech (požár, unikání vodovodního řádu, apod.) přístup na pozemky osadníků, v ostatních případech jen za přítomností osadníka.

Osadní správa je oprávněná řešit všechny případy porušení stanov ČZS a Osadního řádu.

III.

Uspořádání zahrádek

1. Zahrádky musí být co do prostorového uspořádání výsadby v souladu s celkovým osazovacím plánem osady.

2. Při hranicích sousedních zahrádek je povoleno vysazovat porosty ve vzdálenosti, rovnající se polovině předpokládané výšky vzrostlého stromu. Maximální výška porostů nesmí přesáhnout 10 m.

3. Uživatelé jsou povinni činit opatření k tomu, aby trvalé porosty a jiné porosty, jakož i větve a kořeny těchto porostů, nepřesahovaly na sousední zahrádky a společné plochy v osadě.

4. Chov včel je v osadě povolen za předpokladu, že budou souhlasit nejbližší sousedé.

Chov drobného hospodářského zvířectva je zakázán. Na zahrádkách je možno stavět zahrádkářské chaty, sloužící pro odpočinek, uskladnění výpěstků, nářadí a jiných zahrádkářských potřeb, a to v souladu s územím plánem výstavby a Stavebním zákonem. Delší pobyt psa v osadě je nutno projednat ve výboru ZO.

5. Jednotlivé branky v oplocení zahrádkové osady, provozní zařízení, např. skleníky, nádrže na vodu, kompostiště, je možno zřizovat po předchozím souhlasu výboru ZO ČZS za podmínek platných právních předpisů.

6. Jednotlivé zahrádky je možno oddělit plotem do výšky max. 1,0 m.

IV.

Práva a povinnosti uživatelů

1. Uživatelé jsou oprávněni užívat zahrádku výlučně k zahrádkářským účelům a aktivní rekreací a používat společná zařízení zahrádkové osady. Parkování motorových vozidel v zahrádkové osadě je zakázáno.

Vjezd motorových vozidel je povolen pouze pro naložení a vyložení nákladu.

2. Uživatelé jsou povinni:

a) užívat zahrádku pouze k zahrádkářským účelům a dbát, aby zahrádky byly v dobrém agrotechnickém stavu a nebyly ohrožovány vegetace ostatních,

b) respektovat sousedská práva ve smyslu § 127 občanského zákoníku, zejména nesmí obtěžovat nad míru přiměřenou poměrům ostatní uživatelé hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, pachy, pevnými a tekutými odpady, stíněním, pobíháním osob a zvířat na cizích nebo společných plochách zahrádkové osady, nesmí ohrožovat sousední pozemky nebo stavby úpravami užívaného pozemku nebo staveb na něm se nacházejících,

c) nenarušovat vzhled okolí zahrádkové osady komposty a skládkami, aby nedocházelo k rozmnožování škůdců a plevele, udržovat pořádek, dodržovat hygienické předpisy, komposty zřizovat jen na vymezených místech,

d) při účinném hubení plevele a škůdců používat schválené a nezávadné prostředky v souladu s vyhl.min zemědělství č.40/97 Sb. a hygienickými předpisy.

e) dodržovat obecně závazné vyhlášky Statutárního města Havířov, zejména třídit a ukládat odpady na určená místa dle zákona č. 185/ 2001 Sb. o odpadech. Zásadou je, že veškeré biologické materiály ze zahrady se zpracovávají kompostováním.

Odpadky nekompostovatelné a nesplitelné, zejména pak odpady toxické (zbytky postřiků, barev a ředidel)

odvážet do městských kontejnerů a skládek,

f) nepoužívat v areálu osady střelné zbraně a ohňostrojové výrobky,

g) podílet se na udržování společných zařízení zahrádkové osady a společných ploch a nést náklady na údržbu těchto zařízení formou účelových příspěvků,

h) platit náklady na spotřebovanou el.energii, vodné a stočné a účelový poplatek.

3. Nedodržování těchto povinnosti projednat ve výboru ZO a opakované nedostatky řešit dle Občanského zákoníku.

Vstup cizích osob do zahrádkové osady

Je povolen pouze za doprovodu člena ČZS–uživatele zahrádky nebo jeho rodinného příslušníka, který je povinen dbát, aby se tato osoba nedopouštěla jednání osadním řádem nedovolených. Závažná a opakovaná porušení osadního řádu budou projednána na schůzi výboru ZO

Zahrada je oplocena, jednotlivé branky se musí uzamykat za každým průchodem.

VI.

Výstavba společných zařízení

1. Společná zařízení jsou pořizována a udržována z účelových příspěvků členů stanovených na jednotlivé členy poměrně nebo podle výměry zahrádky, případně z jiných zdrojů.

Účelové příspěvky spočívají v penězích a v práci na výstavbě a udržování společných zařízení, podle rozhodnutí

členské schůze.

2. V částech tohoto osadního řádu neupravených, řídí se všechny vztahy příslušnými ustanoveními občanského zákoníku v plném znění. Obě strany se zavazují, že v případě sporu vynaloží veškeré úsilí na jeho odstranění v rámci zahrádkové osady a v případě neúspěchu využít k řešení cestu práva.

VII.

Závěrečná ustanovení

1. Tento osadní řád je závazný pro každého člena ZO ČZS č.9 a uživatelé zahrádky v zahrádkové osadě.

Byl schválen usnesením členské schůze ZO ČZS č.9 – Prostřední Suchá dne 25.3.2007.

2. Změny a doplňky k osadnímu řádu jsou platné až po schválení členskou schůzi ZO ČZS a

budou doplňovány aritmetickou řadou.

3. Osadní řád vstupuje v platnost dnem schválení členskou schůzi, je vyhotoven pro každého člena a zavazuje jeho

dodržováním obě smluvní strany tj. člena i výbor ZO ČZS.

4. Současně se ruší dosavadní verze Osadního řádu

STANOVY

Českého zahrádkářského svazu

ČÁST I.

§ 1

Název, sídlo a obvod činnosti

1. Český zahrádkářský svaz, o.s. (dále jen svaz) je dobrovolné, nepolitické, samostatné občanské sdružení zájemců o zahrádkářskou činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění.

2. Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou činnost v souladu s těmito stanovami, vnitrosvazovými normamia obecně závaznými právními předpisy.

3. Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 15.

4. Svaz působína území České republiky.

§ 2

Poslání svazu

1. Hlavním posláním svazu jepodporovat, rozvíjet a popularizovatodbornou zahrádkářskou činnost, zakládat zahrádkové osady, uspokojovat a hájit zájmy členů svazu, podílet se svou činností na tvorbě a ochraně životního prostředí, krajinného vzhledu a vytvářet svým členům podmínky pro aktivní odpočinek.

2. Svaz vytvářípodmínky pro rozvoj zahrádkářské činnosti, pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin, včetně jejich zpracování a úpravy. Za tím účelem zejména:

a) poskytuje odborné a organizační porady související s činností svazu. Zřizuje poradny, organizuje činnost odborných instruktorů v oboru zahrádkářské činnosti,

b) pořádá a organizuje přednášky, školení, výstavy, soutěže, zájezdy, exkurze, kulturní, společenské a jiné akce,

c) spolupracuje s občanskými sdruženími a vytváří zájmové kroužky mládeže,

d) propaguje zahrádkářskou činnost na veřejnosti, vydává vlastním nákladem časopisy, odbornou a organizační literaturu,

e) zřizuje potřebné fondy,

f) usiluje o to, aby správní orgány nejen stabilizovaly zahrádkové osady v územních plánech měst a obcí a jejich trvalé využití pro zahrádkářskou činnost, ale aby i tyto oblasti rozšiřovaly,

g) organizuje služby a další činnost v souladu s právními předpisy,

h) spolupracuje s organizacemi podobného zaměření v zahraničí.

§ 3

Členství

1. Členství ve svazu je dobrovolné. Členem se může stát fyzická osoba, která souhlasí se stanovami svazu.

2. Člena přijímá výbor základní organizace na základě písemné přihlášky. Členství vzniká přijetím, zaplacením zápisného a členského příspěvku. Je-li přijetí odmítnuto, má uchazeč o členství právo se odvolat k členské schůzi, jejíž rozhodnutí je konečné.

3. Dokladem členství je jednotný členský průkaz, který členu předá základní organizace.

4. Člen svazu je členem v jedné základní organizaci, přičemž k uspokojení svých zájmů může hostovat avyvíjet činnost i v jiných základních organizacích svazu. Pokud je uživatelem pozemku v zahrádkové osadě, je členem organizace při níž je osada zřízena.

5. Členství zaniká:

a) vystoupením - členství zaniká dnem, ve kterém bylo písemnéoznámení člena o vystoupení doručeno výboru základní organizace,

b) zrušením členství pro neplacení členských příspěvků - členství zaniká k 31.12. kalendářního roku, v němž člen nezaplatil členské příspěvky,

c) vyloučením,

d) úmrtím.

6. Člen může být vyloučen:

a) dopustí-li se hrubého porušení zásad soužití v organizaci, které ohrozilo její řádný chod nebo chod orgánů svazu,

b) porušuje-li nebo neplní povinnosti člena vyplývající ze stanov a ostatních vnitrosvazových norem, ačkoliv byl již písemně vyzván příslušným orgánem svazu, aby od takového jednání upustil,

c) způsobil-li svým jednáním svazu nebo jeho organizační jednotce nikoliv nepatrnou hmotnou nebo jinou majetkovou újmu,

d) byl-li pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin.

7. Zánik členství nezakládá nárok na vrácení členských nebo účelových příspěvků.

8. Při zániku členství zaniká vedle členských práv i nárok na užívání pozemků v držení organizace, pokud nebude smluvně sjednáno jinak.

9. Vyloučený člen se může znovu ucházet o členství po uplynutí jednoho roku ode dne pravomocného rozhodnutí o vyloučení.

10. Členem svazu se může stát i právnická osoba, která má předpoklady podílet se na rozvoji činnosti svazu a souhlasí se stanovami svazu. Členství právnických osob vzniká a zaniká na základě písemné smlouvy s příslušným orgánem svazu. Členský příspěvek je stanoven podle oboustranné dohody.

§ 4

Práva a povinnosti člena

1. Člen svazu má právo:

a) podílet se na činnosti svazu a využívat k tomu jeho zařízení v rozsahu stanoveném vnitrosvazovými normami,

b) volit a být volen do orgánů svazu,

c) prostřednictvím orgánů svazu rozhodovat o jeho činnosti,

d) obracet se na orgány svazu se svými podněty, návrhy, dotazy apod. s právem na jejich vyřízení,

e) při sporných záležitostech obrátit se na revizory ZO ČZS, revizní skupinu územního sdruženíČZS a revizní skupinu republikové rady ČZS,

f) považuje-li rozhodnutí některých z orgánů svazu za nezákonné nebo odporující stanovám, může do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději do 6 měsíců od rozhodnutí, požádat soud o jeho přezkoumání.

2. Člen svazu je povinen:

a) dodržovat stanovy svazu a ostatní vnitrosvazové normy vydané v souladu se stanovami orgány svazu a jeho organizačních jednotek,

b) plnit rozhodnutí přijatá podle těchto stanov a ostatních vnitrosvazových noremorgány svazu a jeho organizačních jednotek a smluvní závazky s nimi uzavřené,

c) účastnit se aktivně práce ve svazu a podílet se na ochraně přírody,

d) platit řádněčlenské a účelové příspěvky,

e) chránit majetek svazu a přispívat k účelnému hospodaření s ním,

f) zdržet se jednání, která by poškozovala zájmy a dobré jméno svazu a jeho organizačních jednotek, dodržovat vůči ostatním členům ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého soužití.

§ 5

Svazové ocenění, čestné členství

1. Členům, funkcionářům, orgánům svazu, případně i jiným osobám, institucím a organizacím, které se zasloužili o rozvoj svazu, mohou být udělena svazová ocenění.

2. Čestné členství může být uděleno zvlášť zasloužilým členům ČZS.

ČÁST II.

STRUKTURA SVAZU A ORGÁNY SVAZU

§ 6

Organizační struktura svazu

Svaz se člení na organizační jednotky, kterými jsou:

- základní organizace

- specializované základní organizace

- územní sdružení.

Výkonnými a řídícími orgány svazu jsou:

- územní rady

- republiková rada.

1. Členové svazu se sdružují v základních organizacích, vytvářených v určitém územním obvodu nebo podle specializovaných zájmů.

2. Základní organizace se podle potřeby sdružují v územních sdruženích.

3. Sdružené základní organizace vytvářejí v rámci územních sdružení územní rady, které jsou jejich statutárními orgány sdružení a výkonnými a řídícími orgány svazu na území v působnosti územního sdružení.

4. Územní rady vytvářejí republikovou radu svazu a mohou vytvářet v rámci území kraje v němž působí krajskou koordinační radu.

5. Všechny orgány svazu jsou voleny a rozhodují kolektivně. Vyšší orgány jsou povinny pomáhat nižším orgánům. Usnesení orgánů přijatá v rámci stanov jsou závazná.

6. Základní organizace a územní sdružení mají právní subjektivitu. Vystupují v právních vztazích svým jménem a mají samostatnou majetkovou odpovědnost. Mohou nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu se Stanovami ČZS a obecně závaznými právními předpisy.

7. Členská schůze volí výbor základní organizace, revizory a členy do územní rady, kteří jsou zástupci základních organizací v územním sdružení.

8. Územní rada volí představenstvo a revizní skupinu územního sdružení, pověřuje své delegáty zastupováním v krajské koordinační raděa volí člena do republikové rady z delegovaných členů základními organizacemi.

9. Orgány svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném stanovami. K tomu mohou v rámci této působnosti vydávat v souladu se stanovami příslušné vnitrosvazové normy.Jednání orgánů upravuje jednací a volební řád orgánů svazu.

10. Revizoři a revizní skupiny kontrolují hospodaření a činnost příslušných orgánů.

11. Členové projednávají všechny otázky činnosti a hospodaření ve své základní organizaci přímo, případně prostřednictvím shromáždění delegátů a ve vyšších orgánech prostřednictvím zvolených zástupců.

12. K přijetí návrhů a usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných, pokud ve stanovách není upraveno jinak.

13. V závažných případech může členská schůze a územní rada dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných odvolat svého člena ve vyšším orgánu.

14. Rozhodnutí kteréhokoliv orgánu svazu je platné a účinné jen v rozsahu, který není v rozporu se stanovami, vnitrosvazovými normami vyšších orgánů nebo obecně platnými právními předpisy.

15. V případě nezbytné potřeby lze jednotlivé členy orgánů svazu kooptovat. Kooptaci schválí příslušný orgán na svém nejbližším zasedání.

16. Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslučitelné.

17. Orgány svazu podle potřeby ustavují pracovní a odborné komise.

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE

§ 7

Vznik - rozdělení - zánik

1. Zájemci mohou ustavit základní organizaci při počtu alespoň tříosob.

2. Základní organizace s velkým počtem členů nebo různým pěstitelským zaměřením se může rozdělit. O rozdělení organizace a majetku rozhodne členská schůze. Toto ustanovení platí také v případě, že dojde k částečnému zániku zahrádkové osady.

3. Základní organizace zanikne, usnese-li se na tom členská schůze podle § 9 odst. 2 a 3 a současně členská schůze rozhodne o způsobu provedení likvidace.

4. Základní organizace může rovněž zaniknout rozhodnutím územní rady pokud je tato organizace nefunkční, po dobu více jak dvou let nevyvíjí žádnou činnost, nezapojuje-li se do činnosti územního sdružení, popřípadě pokud vykonává svoji činnost v rozporu se stanovami, vnitrosvazovými normami nebo obecně závaznými platnými právními předpisy.

5. Vznik, rozdělení a zánik oznámí organizace územní radě územního sdružení v němž byla, je nebo bude zapojena. Platnost a účinnost rozhodnutí o vzniku, rozdělení či zániku organizace a s ním spojená práva a povinnosti vyplývající z právní subjektivity organizace nastávají po registraci nebo jejích změnách, které zajistí příslušná územní rada.

6. Zájemci zabývající se specializovanými obory zahrádkářské činnosti mohou ustavit specializované základní organizace, na které se vztahují veškerá ustanovení stanov týkající se základních organizací.

7. Při základních organizacích mohou být z řad dětí a mladých zájemců o zahrádkářskou činnost zřizovány zájmové kroužky mládeže. Jejich členové mají právo účastnit se dění v základní organizaci v přiměřeném rozsahu, stanoveném výborem základní organizace, který zajišťuje jejich činnost.

§ 7a

Zahrádkové osady

1. V případech, kdy místní podmínky pro zahrádkářskou činnost umožňují efektivní soustředění zahrádek do většího územního celku, zřizují místně příslušné základní organizace podle platných právních předpisů zahrádkové osady.

2. Vnitřní režim a správu, včetně užívání společných zařízení zřízených základní organizací k zajištění provozu zahrádkové osady, upraví základní organizace osadním řádem, který je závazný pro její členy.

3. Povinností základní organizace je upravit písemnou formou režim užívání majetku základní organizace v zahrádkové osadě, tj. cest, vody, elektřiny a dalšího majetku, s vlastníky pozemků, kteří nejsou členy základní organizace. Ve smlouvě bude upravena i povinnost úhrady záloh na poskytované služby a jejich vyúčtování, odpovědnost za škodu způsobenou na majetku základní organizace a rovněž dodržování zásady ohleduplnosti, vzájemného respektu a zásady dobrého soužití se členy základní organizace.

§ 8

Orgány základní organizace

Orgány základní organizace jsou:

a) členská schůze

b) výbor

c) revizoři.

§ 9

Členská schůze

1. Členskou schůzi svolává výbor základní organizace podle potřeby, nejméně 1 krát za rok. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 členů základní organizace. V případě, že nelze zajistit její svolání jinak, může svolat členskou schůzi územní rada. V základních organizacích s větším počtem členů mohou být schůze konány podle místních podmínek formou shromáždění volených delegátů, jejichž zastoupení je upraveno jednacím a volebním řádem svazu.

2. Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech základní organizace, zejména:

a) plní usnesení územní rady a republikové rady,

b) schvaluje plán činnosti a rozpočet základní organizace a usnáší se na návrzích určených vyšším orgánům svazu,

c) projednává a schvaluje čerpání rozpočtu a jeho změny, zprávu výboru o činnosti, účetní uzávěrku a zprávu revizorů,

d) jedná o návrzích výboru a členů,

e) volí na období 5 let předsedu ZO, členyvýboru, revizory, u tříčlenné organizace volí předsedu a hospodáře,

f) volí a odvolává členaúzemní rady,

g) stanoví výši zápisného,účelových příspěvků a jejich splatnost,

h) schvaluje osadní řády, rozsah a druh pracovní povinnosti,

i) rozhoduje o vyloučení člena,

j) s konečnou platností rozhoduje o odvolání proti nepřijetí za člena,

k) rozhoduje o doplnění výboru základní organizace a revizorů, uskutečňuje doplňující volby, rozhoduje o odvolání členů výboru a revizorů,

l) rozhoduje o zániku a rozdělení základní organizace ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2,3,

m) o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě nad 10 tisíc Kč,

n) schvaluje počty a způsob volby delegátů podle odst. 1.

3. K rozhodnutí podle odstavce2 písm. h), i), j), l), je zapotřebí 2/3 hlasů z přítomných členů, podle odst. 2 písm. l) a m) 2/3 hlasů všech členů základní organizace.

§ 10

Výbor základní organizace

1. Výbor základní organizace je jejím statutárním orgánem.Zajišťuje činnost základní organizace podle usnesení členské schůze v souladu se stanovami svazu. Hospodaří s finančními prostředky podle vnitrosvazových norem aschváleného rozpočtu v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi.

2. Schůze výboru jsou svolávány podle potřeby. Schůze výboru musí být také svolána, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výboru s uvedením účelu jednání.

Výbor zejména:

a) zajišťuje úkoly organizace a přijímá nové členy,

b) přiděluje zahrádkové dílce členům do užívání, pokud je ZO vlastníkem nebo nájemcem pozemků,

c) zajišťuje zájmy organizace ve vztahu k vlastníkům pozemků,

d) zajišťuje pravidelné vybírání členských příspěvků a účelových příspěvků,

e) připravuje návrhy plánu činnosti a rozpočtu,

f) vytváří pracovní a odborné komise,

g) organizuje kroužky mládeže a pověřuje odborně vyspělé členy jejich vedením,

h) zajišťuje odbornou přípravu členů organizace,

i) vede stanovené evidence o majetku organizace,

j) připravuje návrhy smluv a dohod a v rámci stanovené působnosti je realizuje a připravuje k jednání na členské schůzi,

k) organizuje osobní, věcná a finanční plnění ze smluv a dohod o využívání prostředků a společných zařízení organizace,

l) v rámci stanoveném vnitrosvazovými normami připravuje vnitřní akty upravující chod organizace, zejména osadní řád, hmotnou zainteresovanost, působnost funkcionářů a podpisová práva, vede příslušné agendy podle vnitrosvazových norem a obecně závazných předpisů a pokynů vyšších orgánů svazu.

3. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti výboru základní organizace vyřizuje předseda nebo pověřený člen výboru ZO ČZS. Tato opatření musí předložit výboru základní organizace ke schválení na jeho nejbližší schůzi.

§ 11

Revizoři

1. Revizoři provádějí podle potřeby, nejméně však jednou za rok ve smyslu § 6 odst. 10kontrolu hospodaření a činnosti základní organizace, řeší sporné záležitosti členů ve smyslu ustanovení § 4 odst.1 písm. e) stanov. Členské schůzi předkládají zprávu za uplynulé období s návrhy na opatření.

2. Revizoři mají právo zúčastňovat se jednání výboru základní organizace s hlasem poradním.

ÚZEMNÍ SDRUŽENÍ

§ 12

Ustavení, struktura a úkoly sdružení

1. Územní sdružení vzniká na základě rozhodnutí republikové rady, pokud to vyžadují potřeby rozvoje svazu v daném území. Územní sdružení je složeno ze základních organizací v tomto území.

2. Orgány územního sdružení jsou

- územní rada,

- představenstvo územní rady,

- revizní skupina územního sdružení.

3. Úkolem územního sdružení a jeho orgánů je zabezpečovat rozvoj svazu v daném území a zajišťovat plnění úkolů vyplývajících ze stanov, jednacího řádu, vlastních usnesení a usnesení republikových orgánů. Územní sdružení zároveň prosazuje zabezpečení zájmů sdružených základních organizací ve vztahu k mimorezortním subjektům na daném území a k republikovým orgánům svazu.

4. Územní sdružení zanikne na základě rozhodnutí republikové rady, zaniknou-li potřeby, pro které územní sdružení vzniklo nebo na návrh dvou třetin základních organizací v něm sdružených.

ORGÁNY ÚZEMNÍHO SDRUŽENÍ

§ 13

Územní rada

1. Územní rada je statutárním orgánem územního sdružení a řídícím a výkonným orgánem svazu na území jeho působnosti.

2. Územní radu tvoří zástupci základních organizací sdružených v územním sdružení.

3. Územní rada se schází nejméně jednou ročně. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 sdružených základních organizací.

4. Do působnosti územní rady přísluší zejména:

a) koordinovat činnost základních organizací,

b) jednat a usnášet se o činnosti a hospodaření územních orgánů, o zprávě revizního orgánu,

c) jednat a usnášet se o záležitostech, které jí předloží základní organizace a představenstvo sdružení,

d) usnášet se o věcech majetkových,

e) usnášet se o návrzích pro republikovou radu,

f) volit předsedu, místopředsedy a členypředstavenstva,

g) volit předsedu a členy revizní skupiny,

h) volit a odvolávat člena do republikové rady,

i) odvolávat předsedu, místopředsedy, členy představenstva, předsedu a členy revizní skupiny, v případě nečinnosti člena územní rady navrhovat příslušné základní organizaci jeho odvolání,

j) projednávat a schvalovat plán činnosti a rozpočet územního sdružení,

k) plnit usnesení republikové rady, předkládat jí podněty a informovat o své činnosti,

l) vytvářet pracovní a odborné komise, zřizovat poradny,

m) rozhodovat o zániku ZO podle § 7 odst. 4 a provedení majetkoprávního vypořádání,

n) podílet se podle svých potřeb na vytváření a činnosti krajské koordinační rady, pověřovat delegáty k zastupování v krajské koordinační radě a odvolávat je.

5. K rozhodnutí podle odstavce4 písm. d), h), i), n), je zapotřebí 2/3 hlasů přítomných členů územní rady.

6. V naléhavých případech rozhoduje o záležitostech náležejících do působnosti územní rady její představenstvo. Své rozhodnutí musí předložit ke schválení územní radě na její nejbližší schůzi.

§ 14

Představenstvo územního sdružení

1. Zajišťuje činnost svazu a územního sdružení v území mezi zasedáními územní rady podle jejich usnesení. Za svoji činnost odpovídá územní radě.

2. Schází se podle potřeby, nejméně však 4 krát ročně.

3. Připravuje a projednává plán činnosti a rozpočet územní rady. Hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu územní rady.

4. Plní funkci smírčího orgánu mezi základními organizacemi v území.

5. Připravuje kandidátku pro volby do představenstva územní rady, revizní skupiny územního sdružení a kandidáta pro volbu do republikové rady.

6. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva může řešit předseda, případně radou pověřený člen. Tato opatření musí být předložena představenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

§ 15

Revizní skupina územního sdružení

1. Revizní skupina územního sdruženíprovádí ve smyslu § 6 ost. 10nejméně jednou za půl roku kontrolu hospodaření a činnosti územní rady a řeší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e).

2. Poskytuje pomoc revizorům základních organizací. Předkládá územní radě zprávu o činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření.

3. Předseda revizní skupiny se zúčastňuje jednání územních orgánů s hlasem poradním. K jednáním územních orgánů mohou být přizvání i ostatní členové revizní skupiny.

4. Revizní skupina územního sdruženímůže provádět revizi hospodaření ZO ve spolupráci s revizory základní organizace.

§ 16

Ustavení a úkoly krajské koordinační rady

1. Krajskou koordinační radu tvoří delegáti územních sdružení pověření územními radami k zastupování jejich organizací ve styku s krajskými mimosvazovými institucemi.

2. Krajská koordinační rada jedná a schází se podle potřeby, požádá-li o to nejméně 1/3 jejích členů. Do působnosti krajské koordinační rady náleží zajišťovat zájmy a potřeby organizací v kraji navenek a za tím účelem vystupovat jménem organizací v kraji ve styku s orgány státní moci a správy v kraji a jinými institucemi na krajském stupni.

3. Krajská koordinační rada není orgánem svazu ve smyslu § 6 stanov a nemá vlastní právní subjektivitu.

REPUBLIKOVÉ ORGÁNY

§ 17

Republikové orgány jsou:

a) republiková rada,

b) představenstvo republikové rady,

c) revizní skupina republikové rady.

§ 18

Republiková rada

1. Republikovou radu tvoří členové zvolení územními radami na dobu 5 let případně kooptovaní členové představenstvem republikové rady.Republiková rada je nositelem právní subjektivity svazu.

2. Je svolávána nejméně jednou za rok. Mimořádné zasedání republikové rady musí být svoláno, požádá-li o to 1/3 členů republikové rady.

3. Do působnosti republikové rady patří zejména:

a) jednat a usnášet se o návrhu stanov a jejich změnách,

b) schvalovat jednací řád a volební řád orgánů svazu a jiné vnitrosvazové normy a usnášet se o jejich změnách,

c) volit předsedu, maximálně 4 místopředsedy, tajemníkaa členy představenstva, předsedu a členy revizní skupiny,

d) stanovit hlavní zásady činnosti a hospodaření svazu,

e) stanovit výši členských příspěvků a jejich rozdělení,

f) jednat a usnášet se o zprávách a návrzích územních rad, svých členů, pracovních komisí a revizní skupiny,

g) usnášet se o zániku svazu a územních sdružení a způsobu likvidace majetku,

h) odvolávat předsedu, místopředsedy, tajemníka ačleny představenstva, předsedu revizní skupiny a členy revizní skupiny,

i) v případě nečinnosti člena republikové rady navrhovat příslušné územní radě jeho odvolání,

j) vydávat členské průkazy, známky a odznaky,

k) uskutečňovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou činnost, vydávat časopisy,

l) projednávat a schvalovat plán činnosti a rozpočet, plán zahraničních styků, účetní uzávěrku republikové rady a publikovat je,

m) hospodárně spravovat majetek,

n) zřizovat svépomocný fond, případně další fondy pro rozvoj zahrádkářské činnosti,

o) ustavovat podle potřeby pracovní a odborné komise,

p) zřizovat "Ústředí svazu" a schvalovat jeho Statut,

q) přenést část své působnosti na představenstvo republikové rady, s výjimkou působností uvedených pod písmeny a) až i) a p),

r) udělovat svazová vyznamenání.

4. a) k rozhodnutí podle bodu 3, písm. a), e), h) je zapotřebí 2/3 hlasů přítomných členů republikové rady,

b) k rozhodnutí podle bodu 3 písm. g) je zapotřebí 2/3 hlasů z celkového počtu členů republikové rady.

§ 19

Představenstvo republikové rady

1. Je výkonným orgánem republikové rady a tvoří je předseda, místopředsedové, tajemník a členové volení republikovou radou na její volební období nebo kooptovaní. Předseda stojí v čele představenstva, zastupuje svaz navenek a jedná jeho jménem. Místopředsedové jednají v rámci své funkční působnosti svěřené jim republikovou radou při ustanovení do funkcí. Tajemník zabezpečuje činnosti pro výkon funkcí předsedy, místopředsedů a předsedy revizní skupiny republikové rady, zápisy, kontrolu usnesení a přípravu zasedání republikové rady a představenstva.

2. Představenstvokoordinuje činnost svazu mezi zasedáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové radě, nebo jejichž rozhodnutí si republiková rada vyhradila, zejména:

a) projednává a předkládá návrhy k jednání republikové rady,

b) hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu,

c) v naléhavých případech rozhoduje o věcech příslušejících do působnosti republikové rady. S rozhodnutím musí seznámit republikovou radu na jejím nejbližším zasedání,

d) kooptuje po předchozím projednání s příslušnými územními orgány jejich členy do republikových orgánů.

3. Schází se dle potřeby, nejméně však 4 krát ročně. Za svou činnost odpovídá republikové radě.

4. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva nebo republikové rady může řešit předseda, místopředsedové a tajemník představenstva. Tato opatření musí předložit představenstvu republikové rady ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

§ 20

Revizní skupina republikové rady

1. Provádí ve smyslu § 6 odst. 10nejméně jednou za půl roku revizi hospodaření a činnosti republikové rady a řeší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) stanov. O výsledku revize informuje republikovou radu na jejím zasedání a mezi zasedáními republikové rady představenstvo republikové rady. Za svou činnost odpovídá republikové radě.

2. Předseda revizní skupiny se zúčastňuje jednání republikových orgánů s hlasem poradním. K jednání republikových orgánů mohou být přizváni i ostatní členové revizní skupiny.

3. Revizní skupina RR ČZS může provádět revizi hospodaření ÚR ve spolupráci s revizní skupinou územního sdružení.

§ 21

Ústředí svazu

Ústředí svazu zabezpečuje plnění úkolů a usnesení republikových orgánů svazu, metodickou pomoc územním sdružením a základním organizacím.

ČÁST III.

MAJETEK A HOSPODAŘENÍ

§ 22

1. Svaz a jeho organizační jednotky jako samostatné právnické osoby hospodaří s majetkem svazu, který je v jejich vlastnictví, v souladu s obecně platnými předpisy podle zásad vydaných republikovou radou.

2. Majetek svazu tvoří hmotný a nehmotný majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková práva. Ve vlastnictví svazu jako celku je majetek, který svaz vlastní nebo který získal jako právnická osoba jménem Českého zahrádkářského svazu o.s. pro potřeby svazu jako celku. Ve vlastnictví organizačních jednotek svazu je majetek vytvořený nebo získaný základními organizacemi a územními sdruženími jako právnickými osobami jejich jménem pro vlastní potřebu.

3. Základní organizace, územní sdružení a republiková rada hospodaří se svým majetkem samostatně v rámci své právní subjektivity a mohou jej mezi sebou vzájemně převádět a disponovat s ním v rozsahu vlastnických práv.

4. Republiková rada spravuje finanční fondy svazu na základě Statutu fondů ČZS.

5. Zdroji majetku základních organizací, územních sdružení a majetku svazujsou:

a) hmotný majetek a majetková práva,

b) podíl z členských příspěvků, příp. účelové příspěvky,

c) výnosy akcí svazu organizovaných v souladu s posláním svazu,

d) dary, dotace, příp. jiné příspěvky státu, obcí a dalších organizací,

e) výnosy z kapitálových vkladů a úroky.

ČÁST IV.

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 23

Zastupování svazu

1. Základní organizaci navenek zpravidla zastupují předseda spolu s dalším pověřeným členem výboru základní organizace jako statutární zástupci.

2. Územní a republikovou radu zastupují navenek předseda a jeden místopředseda jako statutární zástupci, případně předseda a pověřený člen představenstva. Krajskou koordinační radu zastupují navenek zvolený vedoucí a další členkrajské koordinační rady.

3. Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování na základě a v rozsahu udělené plné moci jiné členy svazu, pracovníky svazu, popř. další osoby.

4. Je-li k platnosti právních úkonů předepsána písemná forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců.

5. Podrobnější pravidla jednání orgánů a organizací svazu upravuje republiková rada ČZS Jednacím a volebním řádem orgánů svazu.

§ 24

Odpovědnost

Hmotnou a právní odpovědnost za provedené právní úkony a za hospodaření s majetkem svazu nesou statutární zástupci uvedení v § 23 odst. 1 a 2, oprávnění zástupci podle § 23 odst. 3 a 4 a členové statutárních orgánů svazu a organizačních jednotek svazu v rozsahu své funkční působnosti.

§ 25

Územní orgány svazu jsou právními nástupci okresních - městských výborů ČZS. Republiková rada je právním nástupcem ústředního výboru ČZS. Ve statutárních městech jsou nástupnickými organizacemi všechny územní rady, které vzniknou.

§ 26

1. Stanovy Českého zahrádkářského svazu vstupují v platnost schválením republikovou radou ČZS dne 12. prosince 2009.

2. Stanovy registrované MV ČR dne 21.12.2005 pod čj. VSP/1- 2622/90-R se ruší.

Stanovy byly registrovány Ministerstvem vnitra dne 11. 1. 2010 pod čj. VSP/1-2622/90-R.

Vzhledem k rozsáhlejším změnám stanov jsou nové či doplněné stati vyznačeny tučně

JEDNACÍ ŘÁD A VOLEBNÍ ŘÁD ORGÁNŮ

Českého zahrádkářského svazu o.s.

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1

Základní ustanovení

(1) Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu (dále jen "jednací a volební řád") upravuje v souladu se Stanovami Českého zahrádkářského svazu o.s. (dále jen "stanovy") pravidla jednání orgánů svazu a jeho organizačních jednotek uvedených v ustanovení 6 stanov (dále jen "orgán svazu") a činnosti s tím související.

(2) Republikovým orgánem svazu je a jeho jménem jedná republiková rada. Výkonnými a kontrolními orgány republikové rady je představenstvo republikové rady a revizní skupina republikové rady.

(3) Územními orgány svazu jsou územní rady, které jednají jménem územních sdružení, která je ustanovila. Územní rada je statutárním orgánem územních sdružení. Výkonnými a kontrolními orgány územních sdružení je představenstvo územní rady a revizní skupina územního sdružení, které jednají jménem územního sdružení. Územní sdružení v rámci kraje mohou zřídit krajskou koordinační radu, která jedná jejich jménem s institucemi na krajské úrovni. V krajské koordinační radě může mít zastoupení i jen několik územních sdružení kraje.

(4) Orgány základních organizací a specializovaných základních organizací (dále jen "základní organizace") jsou členská schůze, výbor a revizoři, které jednají jménem těchto organizací.

Jednání jménem orgánů svazu

Čl. 2

Při jednání a rozhodování musí každý orgán svazu dbát práv a oprávněných zájmů těch, jichž se dotýkají.

Čl. 3

(1) Orgány svazu rozhodují o věcech, které podle stanov svazu patří do jejich působnosti.

(2) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů svazu, není-li stanovami a tímto jednacím a volebním řádem určeno jinak.

Čl. 4

Člen svazu a zmocněnec odpovídá za škodu, kterou způsobil orgánu svazu nebo jinému členu svazu porušením povinností, vyplývajících z členství nebo z funkce v orgánu svazu podle zvláštních právních předpisů.

Čl. 5

(1) Jménem svazu jednají zástupci orgánů svazu uvedení v ustanovení 23 odst. 1 a 2 stanov.

(2) V souladu s ustanovením 23 odst. 3 stanov může jménem orgánů svazu jednat ten, kdo byl k tomu zmocněn příslušným orgánem (dále jen "zmocněnec") na základě plné moci vymezující rozsah a dobu zmocnění.

(3) Zmocní-li zástupci orgánu svazu uvedení v odstavci 1 k zastupování na základě a v rozsahu udělené plné moci zmocněnce podle odstavce 2, seznámí se svým rozhodnutím orgán svazu na nejbližším jednání schůze orgánu svazu.

(4) Zmocněnec je povinen bez zbytečného odkladu informovat o průběhu jednání orgán svazu, kterým byl k jednání zmocněn.

(5) Kde to předepisuje zvláštní právní předpis nebo to vyžaduje důležitost jednání, musí se zmocněnec prokázat písemnou plnou mocí.

(6) Jedná-li jménem svazu nebo jeho orgánů někdo nad rámec svého zmocnění, nebo aniž je k tomu zmocněn, nejsou orgány svazu tímto jednáním vázány, pokud takový úkon dodatečně neschválí.

(7) Za případnou škodu způsobenou jednáním podle odstavce 6 svaz a orgány svazu odpovídají, pokud poškozený nemohl vědět, že jednající osoba koná nad rámec zmocnění nebo není k jednání zmocněna. Náhradu vzniklé škody svaz a orgány svazu uplatní podle čl. 4 tohoto jednacího a volebního řádu.

Čl. 6

Jménem orgánu svazu mohou učinit veřejný projev písemně, ústně nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků, jen zástupci orgánů svazu uvedení v ustanovení 23 odst. 1 a 2 stanov, popřípadě jiný člen pověřený výborem nebo představenstvem příslušného orgánu svazu.

Čl. 7

Náležitosti písemností a jejich doručování

(1) Písemnosti závažného obsahu, zejména právně zavazující, vždy podepisují 2 členové orgánu svazu, zpravidla předseda a další člen orgánu svazu. Současně písemnost opatří otiskem razítka orgánu svazu a datem podpisu.

(2) Běžnou korespondenci, určenou zejména členům nebo pro vnitřní potřebu orgánů svazu, podepisují členové orgánu svazu uvedení v čl. 5 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu nebo pověření zaměstnanci svazu. Uvedenou korespondenci podepisuje pouze jeden člen orgánu svazu.

(3) Odeslaná písemnost obsahuje název orgánu svazu, místo a datum vyhotovení, případně číslo jednací, přesnou adresu příjemce, stručný a srozumitelný text, podpisovou doložku oprávněných osob uvedených v odstavci 1 a 2, otisk razítka orgánu svazu a kontaktní spojení oprávněné osoby pověřené přijímáním pošty.

(4) Vzniklé a doručené dokumenty se u orgánu svazu evidují, vyřizují, odesílají, ukládají a vyřazují ve skartačním řízení v souladu se zvláštním právním předpisem. ¹⁾

(5) Písemnost zaslaná členům svazu se považuje za doručenou dnem, kdy pošta písemnost doručí, nebo kdy ji vrátí příslušnému orgánu svazu jako nedoručitelnou nebo dnem, kdy člen svazu její převzetí odmítne. Písemnost lze doručit rovněž prostřednictvím zástupce orgánu svazu nebo pracovníka svazu, přičemž písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy člen její převzetí písemně potvrdí nebo odmítne.

ČÁST DRUHÁ

SCHŮZE ORGÁNŮ SVAZU

Čl. 8

Svolání schůze orgánů svazu

(1) Republikovou radu svolává představenstvo republikové rady, územní radu svolává představenstvo územní rady (dále jen "představenstvo"). Schůzi představenstva těchto orgánů a schůzi výboru základní organizace svolává předseda (dále jen "předseda výboru"), případně pověření členové těchto orgánů.

(2) V mimořádných případech, nelze-li svolat orgán svazu uvedeným způsobem, může schůzi svolat představenstvo orgánu svazu vyššího stupně.

(3) Schůzi revizní skupiny a revizorů svolává předseda nebo pověřený člen, v mimořádných případech předseda revizní skupiny vyššího stupně. Při své činnosti se řídí zvláštními právními předpisy. ²⁾

(4) Krajskou koordinační radu svolává člen rady pověřený jejím řízením.

(5) Schůze orgánů svazu (dále jen "schůze") se svolává písemným oznámením, doručeným účastníkům schůze nebo jeho zveřejněním na informační desce případně na webových stránkách orgánu svazu nejpozději v termínu uvedeném v odstavci 6 přede dnem konání schůze orgánu svazu; písemné oznámení obsahuje zejména datum, hodinu, místo konání a program schůze orgánu svazu.

(6) Členská schůze základní organizace, schůze výboru, představenstva, revizní skupiny a revizorů základní organizace se svolává nejméně 7 dní před dnem jejich konání, schůze územní rady a revizní skupiny územního sdružení se svolává 14 dní před dnem jejich konání, schůze republikové rady a revizní skupiny republikové rady se svolává 3 týdny před dnem jejich konání, krajská koordinační rada se svolává 14 dnů před dnem jejího konání.

(7) Písemně, ve lhůtě 7 dní před dnem konání schůze musí být pozván ten, jehož osobní věci budou předmětem schůze (nepřijetí za člena svazu, jeho odvolání, vyloučení apod.).

(8) Písemně, ve lhůtě 7 dní před dnem konání musí být svoláni všichni členové orgánu svazu v případech, kdy předmětem schůze bude záležitost, k jejímuž rozhodnutí je třeba souhlas dvou třetin všech členů.

(9) Rozhodne-li základní organizace v souladu s ustanovením 9 odst. 1 stanov o konání členské schůze formou shromáždění volených delegátů, stanoví současně počet delegátů a způsob jejich volby.

Čl. 9

(1) Republiková rada, územní rada, krajská koordinační rada a členská schůze základní organizace musí být svolána, požádá-li o to písemně jedna třetina jejich členů s uvedením předmětu jednání.

(2) Schůze představenstva, schůze výboru musí být svolána do 14 dnů, požádá-li o to písemně s uvedením předmětu jednání nejméně třetina jejich členů nebo představenstvo orgánu vyššího stupně.

(3) V případě, že členská schůze základní organizace bude projednávat otázky práv a povinností členů podle stanov svazu, musí být uvedeny v programu jednání jako samostatný bod.

Čl. 10

Příprava schůze

(1) Za přípravu schůze odpovídají předsedové případně členové pověření jejím řízením. Schůze se řídí ustanoveními tohoto jednacího a volebního řádu.

(2) Pro schůzi základní organizace, územní rady a republikové rady připraví výbor základní organizace a představenstvo rady návrhy na složení mandátové a návrhové komise.

(3) Mandátová komise ověřuje počet přítomných členů, delegátů, a hostů a podává zprávu o splnění předepsaných náležitostí k platnému jednání a usnášení se.

(4) Návrhová komise připraví a přednese návrh na schválení zprávy o činnosti orgánu svazu, včetně zprávy o hospodaření a majetku, zprávy revizní skupiny, dále návrh na usnesení, který obsahuje plán činnosti podložený rozpočtem organizace, případně další návrhy předkládané ke schválení.

(5) Při malém počtu členů základní organizace je možné funkci mandátové a návrhové komise sloučit.

Čl. 11

Řízení schůze

(1) Schůzi řídí předsedající, kterým je předseda nebo pověřený člen výboru či představenstva; u krajské koordinační rady člen pověřený řízením jednání.

(2) Při schůzi se přítomnost zjišťuje prezenční listinou, podepsanou přítomnými členy svazu, která je součástí zápisu ze schůze.

(3) Program schůze výboru základní organizace stanoví předseda; program členské schůze stanoví výbor základní organizace.

(4) Program schůze představenstva územní rady a republikové rady stanoví předseda rady.

(5) Program schůze územní rady a republikové rady stanoví představenstvo rady.

(6) Program schůze revizní skupiny a revizorů základní organizace stanoví její předseda nebo pověřený člen.

(7) Program schůze krajské koordinační rady stanoví člen pověřený řízením jednání.

(8) Při mimořádných okolnostech stanoví program schůze vyšší svazový orgán.

(9) Po zahájení a zjištění prezence předloží předsedající ke schválení program schůze. Program schůze může být na návrh člena po odsouhlasení většinou přítomných, změněn nebo doplněn.

(10) Program členské schůze základní organizace nemůže být doplněn o následující body:

a. odvolání proti nepřijetí za člena,

b. znovupřijetí vyloučeného člena,

c. vyloučení člena,

d. rozhodování o zániku a rozdělení organizace.

Průběh jednání schůze

Čl. 12

(1) Na každé schůzi se schvalují opatření provedená orgány svazu a jejich zástupci uvedených v čl. 5 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu v neodkladných záležitostech podle ustanovení 6 odst. 15, 10 odst. 3, 13 odst. 6, 14 odst. 6, 19 odst. 2 písm. c) a odst. 4 stanov. Stejně tak musí být schvalována opatření, učiněná zmocněncem, uvedeném v čl. 5 odst. 2 tohoto jednacího a volebního řádu.

(2) Zpráva o hospodaření, o čerpání rozpočtu a jeho změnách, účetní závěrka a návrh rozpočtu musí být předmětem jednání na členské schůzi základní organizace nebo schůzi územní rady vždy po ukončení zúčtovacího období v běžném roce.

(3) Jednání o záležitostech, pro jejichž schválení musí být kvalifikovaná většina hlasů, je předmětem schůze, která na takové opatření či záležitost bezprostředně navazuje nebo které jsou takovým rozhodnutím podmíněny.

Čl. 13

(1) Řádně svolaná členská schůze základní organizace jedná a usnáší se za přítomnosti jakéhokoli počtu členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, pokud není stanovami a tímto jednacím a volebním řádem určeno jinak.

(2) Pokud je podle stanov a tohoto jednacího a volebního řádu k přijetí rozhodnutí nutná kvalifikovaná většina dvou třetin hlasů přítomných členů svazu, rozumí se tím i dvoutřetinová většina hlasů delegátů, koná-li se schůze formou jejich shromáždění podle čl. 8 odst. 9 tohoto jednacího a volebního řádu.

(3) V případech, kdy je třeba k rozhodnutí dvou třetin všech hlasů, mohou svůj hlas pro i proti v případě omluvené nepřítomnosti členové svazu oznámit nejpozději do doby hlasování i písemně.

(4) Není-li k dispozici v případě rozhodování o zániku nebo rozdělení orgánu svazu nebo v ostatních případech, k jejichž schválení je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů ani po opakovaném svolání potřebná většina, rozhoduje o schválení nebo zamítnutí návrhu většina hlasů členů přítomných jednání příslušného orgánu svazu. Opakované jednání orgánu svazu může být svoláno nejdříve po 30 dnech od řádného svolání orgánu svazu.

Čl. 14

(1) Na schůzi orgánů svazu má každý člen (delegát) právo volného projevu, pokud mu předsedající udělí slovo. Slovo může členovi svazu nebo delegátovi v odůvodněných případech předsedající odebrat.

(2) Člen svazu nebo delegát, jemuž slovo nebylo uděleno nebo bylo odňato, je oprávněn žádat, aby členové přítomni na schůzi rozhodli hlasováním, zda neudělení slova nebo jeho odnětí je odůvodněné. Tato žádost nemůže být předsedajícím odmítnuta. Na návrh člena (delegáta) mohou členové svazu přítomni na schůzi rozhodnout o časovém limitu jednotlivých projevů.

Čl. 15

(1) O návrzích se rozhoduje hlasováním veřejně nebo tajně, podle rozhodnutí členů svazu nebo delegátů. Nejprve se hlasuje o protinávrhu, pokud je předložen. Hlasování řídí a výsledek zjišťuje předsedající za součinnosti zapisovatele. Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.

(2) Přehlasovaná menšina může žádat, aby její návrh byl uveden v zápise. Této žádosti se musí vyhovět.

Čl. 16

Projednávání určité věci odročuje a schůzi ukončuje předsedající. Každý člen svazu nebo delegát s hlasovacím právem může žádat, aby schůze rozhodla, má-li se v jejím jednání pokračovat.

Čl. 17

Na následující schůzi se kontrolují jednotlivé body usnesení. Současně se schvaluje zápis z poslední schůze, který se nemusí číst, pokud všichni účastníci schůze dostali jeho opis, nebo usnese-li se schůze, aby od čtení zápisu bylo upuštěno. Jsou-li k zápisu připomínky a souhlasí-li s nimi většina přítomných členů orgánu svazu, je nutno, aby znění zápisu bylo opraveno. Zapisovatel připojí usnesení o opravě zápisu k původnímu zápisu s uvedením data, kdy změny nebo doplnění byly schváleny a jejich přesné znění. Po tomto projednání podepíše zápis předsedající, zapisovatel a ověřovatelé zápisu, pokud byli zvoleni.

Dokumentace ze schůze

Čl. 18

(1) O průběhu schůze se vždy pořizuje zápis, v němž musí být uvedeny zejména návrhy a usnesení. Usnesení musí být jasné, konkrétní a kontrolovatelné. V zápise o hlasování o různých stanoviscích je nutno uvést počet těch, kteří hlasovali pro přijetí návrhu (protinávrhu), proti tomuto návrhu (protinávrhu) a kteří se zdrželi hlasování.

(2) Je-li pro platné usnášení se potřebná kvalifikovaná většina členů orgánu svazu podle ustanovení 9 odst. 3, 13 odst. 5 a 18 odst. 4 stanov, je třeba, aby byl v zápise uveden počet přítomných v době hlasování.

(3) Zápis z průběhu schůze pořizuje zapisovatel, kterého tímto úkolem pověří orgán svazu pořádající schůzi, a to buď pro jednotlivou schůzi, nebo pro určité časové období.

(4) Každý bod usnesení, kterým je uloženo plnění úkolu, musí obsahovat určení zodpovědného člena svazu nebo orgánu svazu a termín pro splnění úkolu.

(5) V případě potřeby mohou být na schůzi zvoleni ověřovatelé zápisu. Zápis o návrzích, výsledku hlasování a formulaci usnesení pořizuje zapisovatel podle pokynů předsedajícího v průběhu jednání schůze. Zápis o průběhu schůze pořizuje zapisovatel. Vyhotovený zápis podepisuje zapisovatel, předsedající, případně ověřovatelé zápisu.

Čl. 19

(1) Zápisy se opatřují pořadovými čísly, řadí se časově za sebou v pořadačích s připojením programu, prezenční listiny, případně jiných dokladů, vztahujících se ke schůzi.

(2) Veškeré písemnosti a zápisy ze schůze se ukládají. V základní organizaci odpovídá za písemnosti předseda nebo pověřený člen výboru.

(3) Orgány svazu se při manipulaci s písemnostmi řídí zvláštním právním předpisem o archivaci a spisové službě.¹⁾

(4) Člen základní organizace má právo nahlédnout do zápisu nebo na provedení výpisu z něho.

(5) Za zápis, jeho úplnost a evidenci ze schůze představenstva územní rady a republikové rady, ze schůze územní rady a republikové rady, ze schůze revizní skupiny a krajské koordinační rady odpovídá člen pověřený jejím řízením.

(6) Zápis se zasílá všem členům příslušného orgánu svazu a předsedovi revizní skupiny. Zápis z jednání schůze územní rady se zasílá v jednom vyhotovení Ústředí svazu pro potřeby republikové rady.

Čl. 20

Zakončení schůze

(1) Jsou-li projednány všechny body programu schůze, předsedající schůzi ukončí.

(2) Za vyřízení dotazů, připomínek a námětů přednesených na schůzi zodpovídá představenstvo nebo předseda, pokud nebylo usnesením stanoveno jinak. Nestanoví-li usnesení ze schůze jinak, činí lhůta pro vyřízení 30 dnů.

ČÁST TŘETÍ

VOLEBNÍ ŘÁD

Průběh voleb

Čl. 21

(1) Systém voleb do orgánů svazu vychází ze stanov, které upravují strukturu orgánů svazu a formy jejich ustavení. Podle ustanovení 6 stanov jsou všechny orgány svazu voleny takto:

a. předsedu, výbor základní organizace, revizory a člena do územní rady, který je zástupcem v územním sdružení, volí členská schůze základní organizace,

b. předsedu představenstva územní rady, představenstvo územní rady, revizní skupinu územního sdružení, delegáta do krajské koordinační rady a člena do republikové rady volí územní rada územního sdružení,

c. předsedu svazu, místopředsedy, tajemníka a členy představenstva republikové rady a revizní skupinu republikové rady volí republiková rada.

(2) Každý člen svazu má právo volit a být volen do orgánů svazu.

(3) Počet hlasů, jichž je zapotřebí k platnosti volby, činí u

a. volby předsedy základní organizace, členů výboru základní organizace, revizorů a člena do územní rady nadpoloviční většina hlasů přítomných členů základní organizace (totéž platí u jejich odvolání),

b. volby předsedy, místopředsedy a členů představenstva územní rady, předsedy a členů revizní skupiny územního sdružení nadpoloviční většina přítomných členů územní rady,

c. volby člena územního sdružení do republikové rady, pověření delegáta do krajské koordinační rady dvě třetiny hlasů přítomných členů územní rady,

d. odvolání členů orgánů územního sdružení, delegáta územního sdružení v krajské koordinační radě a člena územního sdružení v republikové radě dvě třetiny hlasů přítomných členů územní rady,

e. volby předsedy svazu, místopředsedů, tajemníka a členů představenstva, předsedy a členů revizní skupiny republikové rady nadpoloviční většina přítomných členů republikové rady, u jejich odvolání dvě třetiny hlasů přítomných členů republikové rady.

(4) Volby do všech orgánů svazu se konají za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů, pokud byly řádně vyhlášeny a svolány. Konají se u všech orgánů svazu na dobu 5 let. Kooptace členů do orgánů svazu a jejich schválení na následující schůzi orgánů svazu, případně odvolání zvolených členů se konají podle aktuálních potřeb.

(5) Zvolené orgány svazu a jejich členové nabývají své působnosti, práv a povinností podle stanov dnem zvolení, kdy rovněž zaniká působnost dosavadních orgánů svazu a jejich členů. Zánik působnosti dosavadních orgánů svazu nemá vliv na odpovědnost těchto orgánů svazu a jejich členů podle ustanovení 24 stanov za právní úkony učiněné v průběhu výkonu jejich funkcí. Práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru a pracovních činností založených u vybraných funkcí na základě volby se řídí podle příslušných ustanovení zákoníku práce.

Čl. 22

(1) Členská schůze základní organizace volí předsedu základní organizace, 2 až 15 členů výboru, 2 až 5 revizorů a jednoho svého zástupce do územní rady územního sdružení. U tříčlenné základní organizace volí předsedu a hospodáře.

(2) Volby se konají zpravidla na výroční členské schůzi. Hlasovací právo mají všichni členové základní organizace.

(3) Za přípravu návrhu kandidátky odpovídá stávající výbor základní organizace. Kandidátka obsahuje návrhy na zvolení uvedených funkcionářů po předchozím projednání s navrhovanými členy. Pro volby na členské schůzi připraví stávající výbor návrh složení volební komise a návrh způsobu volby (tajné či veřejné).

(4) Úvodem jednání členské schůze se volí podle návrhu stávajícího výboru volební komise o lichém počtu členů, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající výbor návrh kandidátky. Předseda volební komise navrhne členské schůzi způsob volby.

(5) Podle rozhodnutí členské schůze se pak volí tajně nebo veřejně i z více kandidátů podle navržené kandidátky.

(6) Předseda volební komise seznámí členskou schůzi s kandidátkou a zjistí, zda z řad členů vzešly připomínky či jiné návrhy, podle kterých kandidátku upraví a vyzve členskou schůzi k hlasování podle způsobu schváleného předtím členskou schůzí.

(7) Předseda volební komise řídí hlasování, zjišťuje jeho výsledek, seznámí s ním členskou schůzi a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do návrhu usnesení.

(8) Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech potřebný počet hlasů, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali nejvyšší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.

(9) Pokud na členské schůzi nedojde ke zvolení předsedy a členů výboru (zpravidla pro odmítnutí navržených kandidátů), uloží členská schůze zvolené volební komisi do příští členské schůze vypracování nové kandidátky včetně souhlasu navržených s volbou, aby se mohly volby opakovat.

Čl. 23

(1) Územní rada volí

a. předsedu a místopředsedy,

b. nejvýše dalších 13 členů představenstva územní rady,

c. předsedu revizní skupiny územního sdružení,

d. po předchozím projednání s příslušnou základní organizací zástupce územního sdružení jako člena do republikové rady,

e. v případě potřeby podle ustanovení 13 odst. 4 písm. n) stanov delegáta do krajské koordinační rady.

(2) Volby se konají na zasedání územní rady. Za člena orgánu územního sdružení, resp. zástupce územního sdružení ve vyšších orgánech, může být zvolen každý člen územní rady, jestliže s případnou volbou souhlasí a pokud jej jeho základní organizace doporučí. Hlasovací právo mají všichni řádně zvolení či ve smyslu stanov ustanovení členové územní rady.

(3) Představenstvo územní rady připraví v dostatečném předstihu před zasedáním územní rady, na kterém budou probíhat volby, kandidátku. Kandidátka obsahuje návrhy na zvolení funkcionářů uvedených v odstavci 1 po předcházejícím projednání s navrhovanými členy, případně se základními organizacemi, jejichž zástupci budou navrženi do funkce, pokud proběhne změna zastoupení základní organizace v územní radě. Zároveň připraví návrh způsobu volby.

(4) Úvodem zasedání, na němž budou probíhat volby, zvolí územní rada volební komisi o lichém počtu členů, která si ustaví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající představenstvo návrh kandidátky.

(5) Předseda volební komise navrhne podle předchozího návrhu stávajícího představenstva způsob volby. Podle rozhodnutí pléna se pak volí tajně nebo veřejně z více kandidátů podle navržené kandidátky.

(6) Předseda volební komise seznámí územní radu s kandidátkou, podle případných návrhů kandidátku upraví a vyzve členy územní rady k hlasování podle předem schváleného způsobu. Poté řídí hlasování, zjišťuje jeho výsledek, seznání s ním územní radu a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do usnesení.

(7) Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech potřebný počet hlasů, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali nejvyšší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.

Čl. 24

(1) Krajská koordinační rada volí na svém ustavujícím zasedání ze svého středu člena, který bude pověřen řízením zasedání krajské koordinační rady a po dobu svého pověření vystupuje při jednání s orgány i mimosvazovými subjekty ve funkci představitele krajské koordinační rady. Hlasovací právo mají všichni členové delegovaní do krajské koordinační rady územními radami, které se zapojily do činnosti krajské koordinační rady. Zvolen do funkce může být každý z těchto delegátů. Volba se koná na základě návrhů z pléna. Návrh může předložit kterýkoliv z delegátů.

(2) Volbu řídí delegát, který byl dosud pověřen řízením zasedání krajské koordinační rady. V případě, že jde o ustavující zasedání, volbu řídí delegát, kterého tím plénum pověří. Pokud je navržen jediný kandidát, je zvolen nadpoloviční většinou hlasů. Je-li navrženo více kandidátů, hlasuje se nejprve o protinávrhu. V případě rovnosti hlasů se oba návrhy považují za zamítnuté a hlasuje se o dalším kandidátovi navrženém z pléna.

(3) O hlasování se vyhotoví zápis s náležitostmi podle čl. 18 tohoto jednacího a volebního řádu. Zápis se zasílá nejpozději do 10 dnů všem delegátům zapojeným v krajské koordinační radě a Ústředí svazu.

Čl. 25

(1) Orgány republikové rady volí republiková rada, kterou tvoří členové zvolení podle stanoveného klíče územními radami nebo kooptovaní podle stanov. Volby se konají na zasedání republikové rady, které svolá stávající představenstvo v termínu, který musí předcházet skončení předchozího volebního období. Klíč k volbě delegátů se stanoví podle počtu členů ČZS registrovaných v základních organizacích sdružených v příslušných územních sdruženích v rozsahu stanoveném republikovou radou.

(2) Republiková rada volí:

a. předsedu a nejvýše 4 místopředsedy,

b. tajemníka,

c. další členy do celkového počtu jedenácti členů představenstva,

d. předsedu revizní skupiny a dalších nejvýše 8 členů revizní skupiny.

(3) Představenstvo v dostatečném časovém předstihu, nejdéle však 1 měsíc před termínem konání republikové rady, připraví a schválí návrh kandidátky na uvedené funkce po předchozím projednání s navrhovanými členy. Současně s návrhem na složení mandátové a návrhové komise připraví z členů republikové rady návrh složení volební komise a návrh na způsob provedení voleb (tajně - veřejně).

(4) Po zvolení volební komise předá představenstvo volební komisi návrh kandidátky a návrh na způsob voleb, který předseda volební komise, kterého si volební komise ze svých členů ustaví, předloží republikové radě ke schválení. Poté předseda volební komise řídí další průběh voleb.

(5) Volí se způsobem schváleným republikovou radou z více kandidátů. Hlasovací právo v republikové radě mají jen její řádně zvolení nebo podle stanov kooptovaní členové.

(6) Předseda volební komise po schválení způsobu voleb přednese návrh kandidátky, případně ji předloží k doplnění nebo změnám podle připomínek či jiných návrhů z pléna. O kandidátech podle schválené kandidátky pak probíhá hlasování. Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo jednotlivých kandidátech nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů republikové rady, hlasuje se při druhém hlasování o kandidátech, kteří získali nejvyšší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.

Čl. 26

Dokumentace z voleb do orgánů svazu

(1) Volební komise orgánu svazu vyhotoví zápis o průběhu a výsledcích voleb, které podepíší všichni členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se zaznamenají.

(2) Zápis o průběhu a výsledcích voleb obsahuje:

a. místo a termín konání voleb a název zasedání nebo jednání schůze, v jehož rámci byly volby konány,

b. počet delegátů nebo členů svazu oprávněných volit,

c. počet přítomných oprávněných voličů,

d. počet platných hlasů pro jednotlivé delegáty nebo členy orgánů svazu, kteří byli zvoleni,

e. seznam delegátů nebo členů orgánů svazu, kteří nebyli zvoleni včetně počtu hlasů, které obdrželi,

f. údaje o charakteru voleb,

g. stručný obsah podaných námitek, které byly volební komisi podány a usnesení, které volební komise k těmto námitkám přijala včetně jejich zdůvodnění.

(3) Určený člen volební komise seznámí se zněním zápisu účastníky zasedání nebo jednání schůze. Zápis je schvalován v rámci usnesení ze zasedání nebo jednání schůze.

Čl. 27

Nejpozději do 8 dnů od provedených voleb musí nově zvolené orgány provést rozdělení funkcí mezi jednotlivé členy nově zvolených orgánů. Po provedených volbách, nejpozději do čtrnácti dnů, zajistí předseda orgánu protokolárním zápisem předání funkcí těch funkcionářů, kteří se změnili. Předává se majetek, všechna razítka a písemnosti orgánu a další doklady, vztahující se k jeho činnosti. Zápis o předání a převzetí podepíší předávající a přejímající a stane se součástí zápisu nejbližší schůze orgánu. Po ukončení předání obdrží předávající a přejímající zápis o předání. Pokud by nedošlo k předání některého důležitého dokladu či materiálu, je třeba o tom učinit zvláštní zápis.

Druhy a způsob voleb

Čl. 28

Způsob voleb

(1) Podle tohoto volebního řádu lze volit do orgánů svazu veřejně nebo tajně.

(2) Veřejná volba spočívá v hlasování, při kterém voliči zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku vyjádří souhlas nebo nesouhlas s návrhem. O návrzích na zvolení členů do orgánů se hlasuje zásadně jednotlivě podle kandidátky z více navrhovaných kandidátů. Veřejně se hlasuje zpravidla o složení komisí, kde lze hlasovat dohromady o celé komisi.

(3) Tajná volba se provádí zpravidla zaškrtáváním nebo vyškrtáváním, případně jiným označením v kandidátce s více navrhovanými kandidáty do orgánu. Jiný než schválený způsob vyznačení souhlasu nebo nesouhlasu v kandidátce představuje neplatný hlas. Kandidátky se shromáždí u volební komise, která sčítá na kandidátkách vyznačené kandidáty. Kandidáti s počtem hlasů nutným ke zvolení se vyhlásí za zvolené.

Čl. 29

Doplňující volby a kooptace

(1) Podle ustanovení 6 odst. 15 stanov lze v nezbytných případech jednotlivé členy orgánů svazu kooptovat.

(2) O doplnění a změně orgánů základní organizace rozhoduje na návrh výboru členská schůze.

(3) Doplnění a změny ve složení představenstev územní a republikové rady, případně jejich ostatních orgánů provádí příslušná představenstva. Jejich rozhodnutí pak musí být předložena ke schválení na nejbližším zasedání územní rady nebo republikové rady.

Čl. 30

Námitka proti průběhu voleb

(1) Každý volič (člen svazu) je oprávněn podat námitku proti složení volební komise, proti průběhu voleb a proti jednání volební komise; námitka nemá odkladný účinek.

(2) O námitce rozhodne příslušný orgán svazu.

(3) Námitku lze podat jen písemně do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, proti níž námitka směřuje; v této lhůtě musí být námitka doručena příslušnému orgánu svazu.

(4) Z námitky musí být patrno, kdo ji činí, vůči čemu směřuje, musí být podepsána a datována.

(5) Pokud příslušný orgán svazu námitku zamítne, může člen svazu podat u soudu návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb.

ČÁST ČTVRTÁ

PODÁNÍ ODVOLANÍ A ODVOLACÍ ŘÍZENÍ

Čl. 31

(1) Každý člen svazu se může odvolat proti rozhodnutí orgánu svazu ve smyslu ustanovení 4 odst. 1 stanov.

(2) Orgán svazu, který v I. stupni rozhodl, musí zaslat rozhodnutí členu svazu s odůvodněním a poučením o možnosti podání odvolání, s uvedením lhůty pro podání odvolání a místem, kde lze odvolání podat.

(3) Odvolacím orgánem v základní organizaci je členská schůze a její rozhodnutí je konečné.

(4) Odvolání se podává ve lhůtě do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u toho orgánu svazu, který rozhodnutí vydal.

(5) Odvolání musí být písemné, datováno a vlastnoručně podepsáno.

(6) Orgán svazu, jehož rozhodnutí se odvolání týká, mu může sám vyhovět.

(7) Neshledá-li orgán svazu, který napadené rozhodnutí vydal podmínky postupu podle odstavce 2, předá rozhodnutí se svým stanoviskem do 30 dnů ³⁾k posouzení a vyřízení vyššímu orgánu svazu.

(8) V souladu s ustanovení 4 odst. 1 písm. f) stanov může člen svazu požádat soud o přezkoumání rozhodnutí orgánu svazu. Návrh na přezkoumání nemá odkladný účinek. Člen svazu však může soud požádat, aby výkon napadeného rozhodnutí byl pozastaven.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ

Čl. 32

(1) Tento jednací a volební řád orgánů svazu byl schválen republikovou radou dne 17. 4. 2010.

(2) Tento jednací a volební řád nabývá účinnosti dnem schválení republikovou radou.

(3) Zrušuje se jednací a volební řád svazu schválený republikovou radou dne 1. dubna 2006.

V Praze dne: 17. 4. 2010

předseda ČZS Ing. Jan Hinterholzinger v.r.

místopředseda ČZS doc. Josef Ernest v.r.

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 499/2004 Sb.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Bestpoint - for gentlemen

LEŠENÍ - POJÍZDNÉ

Vystěhování neplatičů